Život na kládě III. díl
V poslední části krátkého vyprávění o nočním životě na padlém kmeni v malajském pralese se vrátím zpět k mravencům. Tentokrát se podíváme přímo do jejich mravenčí stezky a na to, co vše se jim připletlo do cesty.
Mravenci jsou úžasná stvoření a i přesto, že nám mohou některé tropické druhy uštědřit pořádný kousanec, nebo dokonce bolestivé žihadlo, nikdy mě nepřestanou udivovat. V průběhu dvou týdnů jsem v pralese kolem terénní stanice viděl desítky druhů mravenců nejrůznějších tvarů a velikostí. Od nejmenších mravenců velkých několik milimetrů až po obry jako byl například mravenec Camponotus gigas, který se svými téměř 3 centimetry nahání hrůzu. Mravenci si žijí docela poklidným a uspořádaným způsobem života, v mnoha ohledech mnohem lépe organizovaným než ten náš lidský. A právě ona zmíněná kláda v kombinaci s mravenčí stezkou probíhající po její vrchní části mi přinesla řadu zajímavých situací, které jsem se pokusil zachytit na svůj fotoaparát.
Mravenci nelovili jen brouky, ale i jiné zástupce hmyzí říše.
Mravenci velmi zručně transportovali své oběti do mraveniště.
Krom již zmíněných ploštic a vzácného brouka Systellus mentaweicus, o kterém jsem se zmínil v předchozí části, bylo možné na kládě spatřit drobné tesaříky, malé střevlíčky, pestrokrovečníky, další zástupce čeledi Brentidae a také nosatce. Rychlé a hbité druhy střevlíčků a pestrokrovečníků atakům mravenců bez problémů odolávaly. Na druhé straně nosatci a zástupci čeledi Brentidae nejsou žádní velcí rychlíci a tak se stávali častým terčem útoků hladových mravenců. Smůlou pro tyto druhy bylo, že se dostávaly do blízkosti mravenčí stezky. Střevlíčci a pestrokrovečníci se naopak pohybovali po spodní straně kmene, kde byl klid. Občas se mezi nimi objevil i nějaký potemník. Ten však díky tvrdým krovkám s mravenci většinou problémy neměl.
I přesto, že nosatci mají velmi tvrdé krovky, na některé menší druhy si mravenci také troufli.
Zachytil jsem mravence těsně před tím než napadl brouka čeledi Brentidae. Ten před pár vteřinami přistál na kmen.
Velmi zajímavé bylo, že se na kládě objevovalo více druhů čeledi Brentidae. Na první pohled by se zdálo, že podobně jako Systellus, jsou i tyto druhy myrmekofilní a že se zdržují v blízkosti mravenců. Jejich přítomnost zde však byla spíše náhodná. Jednalo se většinou o druhy, které vyhledávají poškozené nebo staré dřevo. V nočních hodinách proto létají a hledají vhodný strom. Pokud některý brouk přistál na kládě příliš blízko mravenců, ti se ho ihned pokusili chytit. Poněkud zábavné tedy je, že mravenci za mě vlastně dělali entomologickou práci. Když brouk přistál na kládě, mravenci jej chytili a já si jej pak mohl v klidu sebrat. Samozřejmě ještě před tím jsem musel odhánět jednotlivé mravence, kteří urputně bránili svou "těžce" ulovenou kořist.
Přetahovaná začíná. Mravenci ulovili další druh čeledi Brentidae s nápadně tvarovanou hlavou.
Brouk se nijak výrazně nebránil, i když díky tomu, že se tito brouci i v normální situaci pohybují velmi pomalu, není snadné poznat co přesně se děje.
Mravenci tahali brouka za všechny části těla, ani tykadla nezůstala bez povšimnutí.
Z tohoto krátkého vyprávění můžete vidět, že i jediná kláda přes lesní cestu může být zajímavých fotografickým prostředím. Je však nutné se ke kládě pravidelně vracet, protože téměř každý den se na ní objevuje něco nového a co když nepřijdeme a na kládě se zrovna odehraje nějaká zajímavá situace. Fotograf musí být trpělivý a čekat na svou příležitost. Většinou je lepší si najít vhodné místo a bedlivě pozorovat okolí. Zkušené oko pak dokáže odhalit i ta nejmenší dramata, která nám příroda nabízí.
S pozdravom
Gabo Gabriš