Život na kládě I. díl
Mnoho týdnů před cestou do Malajsie jsem plánoval co vše bych rád viděl a jaké zajímavé situace bych rád vyfotografoval. V tropických oblastech je těch příležitostí opravdu velké množství. Někdy však náhoda přinese neočekávané objevy, resp. příležitost pozorovat něco pozoruhodného a v přírodě jen velmi zřídka se objevujícího.
Cesta mne zavedla do terénní stanice Malajské univerzity nedaleko Kuala Lumpur, kde jsem strávil téměř dva týdny v překrásném prostředí sekundárního pralesa. I zde byly obrovské stromy, lesy plné života a neuvěřitelná směsice zvuků a vůní. Značná část entomologických vycházek byla směřována do nočních hodin, kdy se denní živočichové uchýlí ke spánku a nahrazují je tajemnější noční tvorové. Noční pohyb po pralese má sice svá rizika, ale určitě stojí za to.
Nejčastějším úlovkem byli drobní zástupci čeledi Byrrhidae.Tito brouci jsou velmi tvrdí a tak je neuvěřitelné jak snadno ploštice krovky probodnou.
V průběhu celé noci bylo možné pozorovat ploštice u skulin s drobnými brouky.
Někdy se plošticím brouka nepodařilo vytáhnout z úkrytu a tak si na něm pochutnávaly současně.
Není neobvyklé, že v lesích padají stromy. V tropických oblastech padající stromy zabijí ročně mnoho lidí a hovoří se o tom, že jsou to častější příčiny úmrtí než po uštknutí jedovatými hady. Pokud však spadne v pralese strom je velká pravděpodobnost, že na něm objevíte zajímavé živočichy, především hmyz. I zde však musí zapracovat trochu náhoda, neb ne každý strom láká bezobratlé stejně. Záleží na tom jakého stáří padlý strom je, resp. před jakou dobou spadnul. Jiné druhy osidlují čerstvě padlé stromy, jiné druhy naletují na stromy usychající nebo již zcela odumřelé. Nedaleko naší stanice jsme přes lesní cestu objevili dva padlé kmeny. Dle listů se jednalo o stejné druhy stromu. Velmi často se však stává, že na jednom stromě je plno života a na druhém, zcela stejném, nic není. A právě tato situace nastala u oněch dvou padlých kmenů. Jeden kmen byl téměř bez života a krom pobíhajících mravenců tam nebylo vůbec nic. Druhý padlý kmen ležel jen asi o deset metrů výše a téměř celý pobyt jsme se na něj chodili v noci dívat, neb byl plný života a neuvěřitelných situací.
Brouk to měl rychle spočítané a nepomohl mu ani úkryt.
Někdy se dvě ploštice přetahovaly o jednoho brouka. Obvykle zvítězila ta větší, ale i zde byly výjimky.
Ploštice mi připomínaly hosty restaurace, kteří brčkem popíjejí nějaký chutný mok.
Téměř vše se točilo kolem mravenců. Po vrchní straně kmene vedla mravenčí stezka a dá se říci, že mravenci ovládali téměř veškerý život na kládě. Kládu jsme navštěvovali již za tmy a často i v pozdních nočních hodinách. Kromě mravenců se na kládě hojně vyskytovaly poměrně velké červené ploštice. Ty se pohybovaly většinou mimo hlavní mravenčí stezku. Byly to však specialistky na lov brouků. V průběhu našeho pobytu se mi podařilo zdokumentovat několik druhů brouků, které se plošticím nejčastěji podařilo ulovit...možná bych použil raději výraz nabodnout. Bylo zajímavé, že se jednalo vždy o stejné druhy brouků a především u malého kulatého broučka (pravděpodobně čeleď Byrrhidae) bylo pozoruhodné, že jej byly ploštice schopny na kládě objevit a vytáhnout jej z jeho úkrytu. Dalším broukem, který na bodci ploštic objevoval poměrně často byl drobný zástupce čeledi Platypodidae. Asi nejzajímavějšími oběťmi byli drobní brouci z čeledi Brentidae (rod Cerobates). Po ulovení brouka se ploštice přesunuly většinou na bok klády, kde oběť v poklidu vysávaly. Zajímavé bylo, že když se ploštice dostaly do blízkosti mravenců, ti je zcela ignorovali.
Poměrně vzácně se plošticím podařilo ulovit drobné zástupce čeledi Platypodidae.
Občas se mezi ulovenými brouky objevili i zástupci čeledi Brentidae, v tomto případě zástupce rodu Cerobates.
Pokračování příště...
Could you please tell me the name of the bug
Len Worthington