Domů » Nejnovější články » Za pavouky na Oblík

Za pavouky na Oblík

Blížil se konec prázdnin a já jsem si říkal kam bych mohl s dětmi ještě vyrazit. Volba jednoznačně padla na NPR Oblík v Českém středohoří, který patří k těm nejzajímavějším místům, která lze navštívit.

Národní přírodní rezervace Oblík se nachází nedaleko Loun na pravé straně silnice Louny - Most.Rezervace zde byla vyhlášena v roce 1967 a důvodem ochrany jsou cenná teplomilná společenstva. Významné jsou zde především skalní a stepní formace se stepní a suchomilnou vegetací. Roste zde celá řada velmi vzácným druhů rostlin a žije zde více než 80 druhů obratlovců, z nichž jsou nejpočetněji zastoupeni ptáci (66 druhů). Především jižní svahy vrchu Oblík patří k nejhodnotnějším stepním lokalitám u nás. Vidět zde můžete kavylové stepi, květnaté kavylové stepi či pestré luční stepi. Pokud se na Oblík podíváte na jaře uchvátí Vás porosty hlaváčků jarních či kozinců bezlodyžných. Roste tu i několik druhů kavylů, které v jarních a letních měsících dávají stepím charakteristický vzhled.

Šikmé svahy a řídká stepní vegetace hostí početná společenstva bezobratlých živočichů

Místo nálezu sklípkánků pontických

Pohled z Oblíku

Já jsem na Oblík dlouhé roky zajížděl především za bezobratlými a fotografoval jsem zde řadu velmi zajímavých druhů. Když jsem se rozhodoval do jaké části NPR Oblík se tentokrát podívám, volba padla díky ročnímu období na vrcholovou část a jižní svahy, kde by se měli vyskytovat tři velmi zajímaví pavouci, kteří u nás patří ke vzácným a ohroženým druhům. První z nich, kterého se mi však tentokrát nepodařilo neobjevil, je skákavky rudopásá, kterou jsem zde před několika lety fotografoval na jedné menší skalce uprostřed kopce. Při prohlížení větších kamenů mi bylo po několika minutách jasné, že v tomto případě mi štěstí přát nebude. Na kamenech bylo skákavek velmi málo a tak jsem se rozhodl zkusit štěstí s dalším druhem, který se zde vyskytuje právě v tomto období. Stepi zde svou přítomností obohacuje drobounký, ale svým zbarvením naprosto úžasný pavouk stepník rudý (Eresus kollari). Když vidím drobné samečky s nápadně červeným zadečkem pobíhat mezi trsy usychající trávy, vždy se mi rozbuší srdce a dokážu si pohled na ně užívat dlouhé minuty. Najít je není až tak složité, stačí se jen pozorně dívat na obnažená místa mezi trsy stepních trav. Velmi důležité však je, že se tento druh vyskytuje na konci léta a na podzim. Na jaře byste jej zde hledali jen marně. Samečkové pobíhají mezi trsy trávy a hledají nory samiček. Z toho plyne, že objevit samičku není vůbec snadné. Samičky své nory téměř neopouštějí a dokonce přímo v nich, nebo v jejich nejbližším okolí, probíhá samotný akt páření. Když jsme došli na vrchol kopce netrvalo dlouho a několik samečků jsme objevili. Fotografovat je však není úplně snadné, protože jsou velmi hbití a stále se snaží ukrýt někam pod trávu. A pokud Vám ještě přeje počasí je teplo a slunečno, může se pro Vás fotografování stát opravdovou zkouškou trpělivosti. Dobré je, že pokud se stepník rozhodne na chvíli se zastavit, můžete jej fotografovat z bezprostřední blízkosti i několik minut.Když jsem dofotografoval stepníky začali jsme pomalinku scházet z kopce dolů. Po několika minutách klidné chůze jsem kousek od cesty objevil nápadnou punčoškovitou pavučinu, která nemohla patřit nikomu jinému než některému druhu našich sklípkánků.Díky biotopu a velikosti punčošky bylo téměř jasné, že půjde o vzácného sklípkánka pontického (Atypus muralis), který se v Čechách vyskytuje jen na několika málo lokalitách.

Sameček stepníka rudého (Eresus kollari)

Sameček stepníka s typickou kresbou na zadečku

Podařilo se nám najít samečka, kterému jedna skvrna na zadečku chyběla

Objevit pavučinovou punčošku sklípkánka je však jen dílčím úspěchem. Pavouk je ukryt hluboko ve své noře a pokud nechcete ničit přírodu tím, že se na něj vrhnete s nějakou těžkou technikou typu motyky, krumpáče či dokonce bagru, musíte najít jiný způsob jak jej z nory vylákat. V jednom ze svých starších článků jsem psal o metodě, kterou jsem s úspěchem používal i v tropické Jižní Americe při lovu sklípkanů. Pavouci si velmi dobře stráží svou pavučinu a neustále hlídají zda jim do ní něco nespadlo. Tak jsem si zahrál na kořist a stéblem trávy jsem napodoboval nějakou mnohonožku přecházející po pavučinové punčošce. Tato metoda je velmi účinná, ale i přesto vyžaduje trpělivost a cit. První dva pokusy o vylákání sklípkánka byly neúspěšné. Již třetí pokus však úspěšný byl. Asi po minutě se v místě dotyku stébla s pavučinou objevila velká kusadla, která chtěla stéblo "ulovit". Ihned jsem zareagoval a opatrně jsem prstem zmáčknul punčošku za pavoukem tak, aby nemohl hned zalézt zpět. Ucítil jsem na prstě jak se sklípkánek pokusil ukrýt v noře, ale prozatím se mu to nepodařilo. Opatrně jsem zajistil aby nemohl couvnout zpět a pomalu jsem natrhnul pavučinovou punčošku. I přesto, že se sklípkánkovi ven moc nechtělo, po chvilce punčošku opustil a my jsme se mohli začít obdivovat jeho kráse. Na první pohled Vás upoutají obrovská kusadla, která zabírají snad více než třetinu samotného těla pavouka. Chelicery nejsou jen na parádu a pavouk je velmi rád používá při zastrašování. Široce je rozevírá a obnažuje dlouhé zuby, které vypadají opravdu impozantně. Dlouhé zuby nemá sklípkánek jen pro parádu, ale využívají je při lovu kořisti, kdy číhá v punčošce obrácený vzhůru nohama a čeká až po punčošce přeběhne nějaký drobný bezobratlý. Útok je velmi přesný a kořist je zevnitř punčošky chycena a usmrcena. Teprve potom pavouk pavučinovou punčošku roztrhne a kořist spořádá. To, že je punčoška obydlena prozradí i zbytky nejrůznější potravy, které jsou uloženy na jejím konci. Nejčastěji jsou to zbytky stínek, mnohonožek a brouků.

Charakteristická pavučina sklípkánka, které se říká punčoška

První nalezený sklípkánek pontický se snažil zalézt zpět do punčošky

Pavouk byl velký jen 1,4 cm

Asi po půl hodině jsme se vydali po stezce dál. Šli jsme jen krátce a na malé obnažené ploše jsem objevil další punčošku, která byla mnohem větší a dalo se tušit, že i její obyvatel by mohl být pavoučí kmet. Téměř stejné místo a stejná metoda opět přinesly úspěch a během pár minut jsme se dívali na opravdu velkého sklípkánka pontického, který toho měl jistě hodně za sebou. Jeho téměř 2 cm velké tělo, krátké silné nohy a opravdu mohutná kusadla budila respekt. To, že jde o starší exemplář bylo vidět i na mohutnosti štítu, který byl nápadně zprohýbaný. Fotografování bylo velmi pohodové a po půl hodince sklípkánek putoval do své nory.

Druhý sklípkánek byl podstatně větší a jeho tělo bylo dlouhé 2 cm

Čtyřčlánkové snovací bradavky jsou znakem právě tohoto druhu

Jeho kusadla jsou opravdu obrovská. Podívejte se na velikost chelicer a porovnejte si je s délkou těla

Kořist nemá šanci a ani já bych si nechtěl zkusit jak silná kusadla má

Na Oblíku to opravdu žilo. Po cestě jsme viděli spoustu hmyzích tvorů od krásného Otakárka fenyklového až po celé hrozny slunéček sedmitečných, která seděla na nejrůznější vegetaci a pravděpodobně šlo o přípravy na nadcházející přezimování. Na několika místech jsme viděli překrásné housenky lišaje pryšcového (Hyles euphorbiae). Den se však chýlil ke konci a tak jsme se pomalinku vydali zpět na cestu k autu. Ještě dlouho jsem si s dětmi povídal o úžasných tvorech, které jsme viděli a fotografovali.

Na máčkách ladních bylo ještě živo

Velmi nápadným obyvatelem Oblíku je asi 2 cm velký drabčík Ocypus ophtalmicus

Slunéčka byla téměř všude

Nápadná housenka lišaje pryšcového

Samá tečka a nožka...

A ještě malá poznámka na konec. Stejně jako další lokality i NPR Oblík bojuje s náletem nepůvodních dřevin a invazních rostlin a jsem moc rád, že se zde uplatňuje management a opět se zde zavedla extenzivní pastva ovcí. Dokonce jsem zde našel dva exempláře vrubounovitého brouka Sisyphus schaefferi, který s oblibou válí kuličku z trusu a v posledních letech na mnoha místech díky ukončení pastvy vymizel. Zde, jak vidět, se začíná opět objevovat.

Váš komentář k článku

Pište prosím jen komentáře, kterými se vyjadřujete k tématu. Políčka označená červenou hvězdičkou jsou povinná a bez jejich vyplnění nebude Váš text uložen v databázi. viz nápověda


*
*
22812221
*
:-) :-D :-| :-( ;-) ;-D :cool:
Tento článek zatím nikdo nekomentoval.
Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace