Vzácný parazitický lumek

Je to už pár let, kdy jsem se dozvěděl o jednom druhu lumka, který by měl žít u mravenců. Avšak nejde u lumka žijícího u lesních mravenců, tedy u těch, kteří si budují známá kupovitá hnízda, ale o druh žijící a parazitující u mravenců černolesklých (Lasius fuliginosus).

Hledat, případně fotografovat parazity mravenců není nijak snadné. Jde většinou o drobné živočichy, kteří jsou často velmi hbití, aby mohli rychle reagovat na případný atak svého potencionálního hostitele. Jeden druh takového parazita jsem fotografoval nedávno, byl to zástupce čeledi Braconidae lumčík Neoneurus auctus (článek zde). Žije u lesních mravenců a mně se jej podařilo objevit na několika lokalitách v nejbližším okolí Chomutova. 

Ve snaze vyfotografovat další druh parazitického lumka, jsem začal zjišťovat, kde a především kdy se druh u nás vyskytuje. Informace byla jasná. Měl by se vyskytovat na podzim a to v blízkosti kolonií mravence černolesklého (Lasius fuliginosus). Vzhledem k tomu, že se již dlouhá léta věnuji myrmekofilním broukům, tedy druhům, které žijí v symbiotickém vztahu s mravenci, věděl jsem, kde hnízda mravenců černolesklých hledat. Vytipoval jsem si tři lokality a postupně je v jeden den navštívil. Jak to tak ve většině přírodovědných, především rybářských, dokumentů bývá, těsně před tím, než jsem chtěl jít domů a prohlížel poslední kolonii tak…ano, věřte nevěřte, ale úspěch se nakonec přeci jen dostavil. Poslední navštívenou lokalitou byl starší dubový lesík nedaleko Jirkova. V minulosti jsem tam často chodil na brouky u mravenců. Na této lokalitě jsem věděl celkem o třech větších koloniích mravenců černolesklých. Všechny byly při patě stromu, v odumřelé části, nebo v přízemní dutině. Šlo o poměrně velké kolonie, kde je možné na začátku léta pozorovat stovky mladých královen a trubců, kteří se vydávají na tzv. svatební lety. Dvě dutiny úspěch nepřinesly, teprve až ta poslední, asi nejmenší a s nejméně početnou kolonií. 

Dutina u paty starého dubu s kolonií mravenců černolesklých.

Na okraji dutiny jsou vidět jednotliví mravenci. Na jaře a v létě je však dutina obalena dělnicemi a žije zde i několik druhů myrmekofilních brouků.

Na začátek října bylo neuvěřitelně teplé počasí a téměř po celém našem území padaly teplotní rekordy. V blízkosti zmíněné kolonie však příliš mravenců nebylo, možná díky nízkým nočním teplotám, možná proto, že se kolonie pomalu připravuje na začátek zimy. Říkal jsem si, že lumkovi nebude stát tato kolonie ani za návštěvu. Jaké bylo mé překvapení, když jsem při patě stromu zahlédl vrávoravě poletujícího tvora, který neomylně směřoval do malé dutiny. Byl to hledaný lumek druhu Ogkosoma cremieri. Tento druh je od nás znám pouze ze dvou lokalit, tato je tedy třetí. Lumek se pomalu vznášel v dutině a bylo patrné, že velmi pozorně sleduje mravenčí stezku, která do dutiny směřovala. Poletoval velmi pomalu na malém prostoru a vybíral si vhodné hostitele. Neklade však vajíčka přímo do mravenců, ale do mravenčích larev, které mravenci přenášejí. Byl jsem ohromen pohledem na toho tvora, když mi došlo, že jej vlastně chci vyfotografovat. Ale fotit jakéhokoli tvora v dutině, kam je špatný přístup s foťákem, ale i s případným difuzérem, nebude snadné. Chtěl jsem k focení využít speciální makro objektiv MP-E65, ale ten do dutiny nedostanu a také bych musel být velmi blízko poletujícímu lumkovi a mohl bych ho vyrušit. Nakonec padla volba na klasickou makro stovku (Canon 100/2,8 L USM IS). Největším problémem však bylo dostat do dutiny světlo. Nakonec jsem vše zdárně vyřešil a i přesto, že jsem musel rezignovat na klasické použití, přesněji umístění svého difuzéru, několik fotografií se povedlo. Bohužel jen několik, protože po jednom snímku si lumek řekl, že ten divný tvor, který zakrývá vchod do dutiny je nějaký divný a tak se rozhodl uletět. Říkal jsem si, že když přiletěl jednou, přiletí i po druhé. Posadil jsem se před strom a čekal…marně. Po více jak hodině a půl jsem se rozhodl místo opustit. 

Lumek Ogkosoma cremieri v dutině dubu, kde si vybírá hostitele pro své larvy. Samička lumka sledovala stezku mravenců vedoucí v horní části dutiny.

Zde je vidět jak samička pozorně sleduje mravence a čeká na nejvhodnější okamžik k nakladení vajíčka. Vajíčka klade do larev, které mravenci přenášejí.

Považuji to však za úspěch, protože fotit podobné tvory mi přináší radost a vzrušení z nového poznání. I přesto, že se hmyzu věnuji více než 30 let, nepřestává mě udivovat, jací pozoruhodní tvorové, se speciálními nároky na život u nás žijí. A nepřestávám doufat, že u nás mohu potkat dalšího mravenčího parazita, který doplní naší již tak bohatou faunu bezobratlých.