Trofobióza

S mravenci se setkáme téměř na každém kroku. Každé mravenčí společenstvo žije svým vlastním životem do kterého neodmyslitelně patří i jiní zástupci bezobratlých, kteří s mravenci žijí buď v přátelském nebo nepřátelském vztahu. Především mravenci rodu Formica tuto symbiózu hojně využívají a tak můžete v jejich hnízdech najít celou řadu dalších bezobratlých. Jsou to například i jiné druhy mravenců jako Formicoxenus nitidulus, drabčíkovití brouci rodu Thiasophila nebo Stenus, brouci rodu Monotoma ad.

Mravenci si pro zajištění dostatku potravy zvolili velmi zajímavý způsob. Potrava mravenců musí být velmi bohatá a skládá se s bílkovin a cukrů. Každý druh mravence má poměr mezi bílkovinami a cukry různý. Nejdůležitější složkou potravy jsou tedy bílkoviny, které jsou nutné pro vývoj larev mravenců, ale i pro výživu královen. U lesních mravenců rodu Formica však více než 50% potravy tvoří tzv. medovice, tedy sladké výměšky nejčastěji ze zadečků mšic a červců. Zbytek potravy tvoří hmyz (30 - 45%), rostlinné šťávy (5%) a semena (0,5 - 1%).

Mravenci využívají mšice a červce ke svému prospěchu a bez nadsázky můžeme hovořit o pastevectví. Soužití mravenců se mšicemi a červci se odborně nazývá trofobióza. Jde o oboustranně výhodné soužití, které přináší jedněm bezpečí a druhým potravu. Trofobióza je známa u celé řady mravenců. U nás se s ní setkáte především u mravenců rodu Formica, Lasius a Myrmica. Téměř každá kolonie mšic má své mravenčí ochránce. Mravenci si své mšice chrání velmi urputně a jakmile se do blízkosti mšic dostane například larva berušky, ihned se jí snaží odehnat. Při fotografování mšic jsem sám na vlastní kůži zažil obětavost mravenců. Když jsem hledal vhodnou větvičku pro fotografování, kde dobře na mšice uvidím, dotknul jsem se stativem jiné části mladého javoru a mravenci okamžitě využili příležitosti a vyrazili směr nekryté části těla. Kyselina a kousance mi však nezabránily pokračovat ve fotografování. Obrana mravenců je velmi efektivní a tak jim na oplátku mšice a červci poskytují sladké šťávy ze zadečku. Mravenci jemně poklepávají tykadly na vystrčené zadečky mšic, které ochotně vypustí kapičku medovice. Pozorovat toto chování není vůbec náročné a stačí se jen pozorně dívat. Zajímavostí je, že medovici zpracovávají i včely a tak med, který si domů přinesete může obsahovat značné množství výkalů mšic. Dokonce se i oficiálně uvádí název medovicový med.

Za den vyloučí jedna mšice asi 0,5 mg medovice, v teplém počasí to může být až 8 mg. Množství sebrané medovice se liší u jednotlivých druhů mravenců. Například u mravence lesního (Formica rufa) se snůška pohybuje od 200 do 500 kg medovice, což představuje asi 75 kg cukru. Nejvíce medovice je vyprodukováno v letním období, takže maximum sběru medovice připadá na konec léta.

Formica truncorum starající se o "své" mšice

Formica truncorum sající kapičku sladké medovice

Velmi často vyhledávají mšice i mravenci rodu Myrmica

Mravenci se o mšice starají a brání je před dravci, kterými jsou především slunéčka sedmitečná

Jemným poklepáním tykadel na zadeček mšice ji mravenec pobízí k vypuštění sladké kapičky

Když je kapička medovice k dispozici, mravenec ji velmi rychle nasaje

Dalším druhem mravence, který mšice velmi rád vyhledá je Lasius niger

Mravenci mšice navštěvují i v hojnějším počtu a ani kapka nezůstane nevyužita

Mravenci rodu Myrmica s kolonií mšic

Pro fotografa jsou vhodné především menší skupinky mšic, kde je možné dění lépe sledovat

Velmi čato můžete pozorovat jak se dělnice vzájemně krmí