Termiti

Na jaře roku 2012 jsem navštívil Maroko, zemi která mne úplně uchvátila a zanechala ve mně řadu nezapomenutelných vzpomínek. Hlavním předmětem mého zájmu byli bezobratlí živočichové. Největší pozornost jsem věnoval mravencům a jejich symbiontům. Tentokrát bych však nechtěl psát o mravencích, ale o termitech, které spousta lidí mylně řadí právě k mravencům.

Termiti někdy nazývaní jako všekazi nejsou příbuzní mravenců, jak se mnoho lidí domnívá, ale švábů. Termiti, podobně jako mravenci, vytvářejí mohutné kolonie ve kterých bývá obvykle několik miliónů jedinců. Termiti jsou úžasní živočichové a to i přesto, že řada druhů škodí například na dřevěných stavbách. V přírodě se s termity setkáte především v tropických a subtropických oblastech. Narazit na ně však můžete i v jižní Evropě. Patří mezi nejvýznamější rozkladače na této planetě. Důvodem je jejich jedinečná schopnost rozkládat celulózu. Tuto schopnost mají díky symbiotickému vztahu s mikroorganismy, které žijí v jejich tělech. V současné době je zmáno kolem 2000 druhů.

Drobné dělnice s tmavým koncem zadečku v němž pomocí mikroorganismů rozkládají celulózu

Na několika místech jsem pozoroval i rojení okřídlených jedinců, v tomto případě samců

Slepí termiti v hlíně pod kamenem. Tyto drobné termity jsem potkával méně často a to především v pohoří Atlas

Důvodem, proč se o termitech zmiňuji je zážitek, který jsem prožil letos v dubnu, asi 100 km SZ od Agadiru, velkého přímořského letoviska na břehu Atlantického oceánu. S termity se v Maroku setkáte poměrně často. Samozřejmě běžný turista na ně narazí spíše výjimečně, protože žijí skrytým způsobem života, většinou pod kameny, v hlíně, v písku nebo ve dřevě. Já jsem na ně narážel velmi často při hledání kolonií mravenců a u nich žijících myrmekofilů. Termiti nepatří mezi nějaké rychlíky a tak bylo poměrně snadné je pozorovat a fotografovat. Stejně jako mravenci se snaží co nejrychleji ukrýt do bezpečnějších částí hnízda. Samozřejmě jsem měl zájem některé druhy vyfotografovat a tak stačilo najít jen ten správný kámen.

Trvalo jim opravdu dlouho než se rozhodli opustit bezpečí svého termitiště

Ve vchodu se střídali temiti s nákladem i bez

Dělnice nesoucí kousek bodláku

Někdy mi připadalo, že si termiti ucpou vchod do hnízda...nikdy se to však nestalo

Při cestě z Agadiru jsme nocovali v horách, na malém plácku nedaleko menší vodní plochy. Blížil se večer, celodenní horko vystřídal příjemný chlad, příroda začala pomalinku utichat a na svou směnu se začínali připravovat noční živočichové. Na malém plácku jsem si všiml drobných otvorů v zemi. Okolí otvorů bylo čisté a udržované a tak jsem předpokládal, že s přicházejícím soumrakem třeba uvidím, kdo si tyto dírky vybudoval. Bylo stále větší šero a v dírkách se začalo něco hýbat. Nebylo snadné určit o jakého živočicha jde - stačilo však jen chvilku počkat. Po několika minutách se v ústí dírek začaly objevovat kulaté hlavičky termitích dělnic. Nebyl to žádný velký úprk ven, ale velmi opatrné vyčkávání na tu nejvhodnější chvíli pro opuštění hnízda. V tu chvíli jsem ještě vůbec netušil copak budou termiti v tuto podvečerní hodinu podnikat. Tušil jsem ale něco zajímavého a tak jsem si doběhl pro fotoaparát a zakleknul na zem plnou ostrých kamínků. Jaké bylo mé překvapení, když jsem v otvorech nic neviděl. Jediné co mě v té chvíli napadlo bylo, že se mě termiti asi lekli a ukryli se. Skutečně, po pár minutách čekání se začali jejich hlavičky opět objevovat v ústí otvorů. S pocitem bezpečí a jako by na povel začali vycházet ven. Cíl byl jasný - sběr potravy. Termiti s naprostou přesností směřovali k trsům trávy, kde začali ukusovat stébla a sbírat semena. Při pozorování termití nákupní horečky jsem se přikrčil a pokusil se v hledáčku fotoaparátu zaměřit nějakého toho termita. Nikdy nemám problém zaměřit fotografovaný objekt, ale zde mi to nějak nešlo. Odložil jsem fotoaparát a kontroloval kde přesně se termiti nacházejí. Ale po termitech ani památka. Letmý pohled na otvory v zemi mi dal okamžitou odpověď. Termiti vyrušeni mým počínáním všeho nechali a rychle se vrátili zpět do hnízda. Opět několik minut čekání a opět stejný výsledek. To už se začalo opravdu stmívat a čas na fotografování se krátil. Hlavou mi začaly běhat myšlenky o tom, že by se termiti mohli naštvat a shánění potravy přesunout na druhý den večer, kdy tu už nebudeme. Když po několika minutách opět vyběhli ven, přiložil jsem nad ně jen fotoaparát a díval se co se bude dít. Termiti se věnovali sběru travin a ve chvíli, kdy jsem nad ně umístil fotoaparát, vše upustili a okamžitě se běželi schovat do hnízda. Nyní jsem musel zvolit jiný způsob, který byl samozřejmě mnohem náročnější. Musel jsem se s fotoaparátem připravit rovnou do fotografické polohy a počítat s tím, že termitům bude trvat trochu déle než se osmělí a opustí bezpečí svého hnízda, když hned nad vchodem bude obrovský černý předmět neznámého původu. Trvalo to pěkných pár minut než se první termiti vydali doplnit zásoby jídla. Byli však velmi ostražití a snažili se sběr potravy urychlit jak to šlo. Po pěti minutách všichni zmizeli v podzemí a už se ten večer neobjevili. Možná si říkáte, že to bylo prostě jen focení termitů...opak je pravdou. Pozorovat chování těchto tvorů bylo velkým zážitkem, který si vždy připomenu při pohledu na několik fotografií, které jsem asi během hodiny a půl udělal.

Sbírali i suchá semena rostlin

Ostražití termiti v ústí vchodu do termitiště

Váš komentář k článku

Pište prosím jen komentáře, kterými se vyjadřujete k tématu. Políčka označená červenou hvězdičkou jsou povinná a bez jejich vyplnění nebude Váš text uložen v databázi. viz nápověda


*
*
181120712
*
:-) :-D :-| :-( ;-) ;-D :cool:
Tento článek zatím nikdo nekomentoval.
Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace