Skládaná fotografie v exteriéru
V jednom z článků o skládané fotografii jsem se jen velmi lehce dotkl tématu skládané fotografie živých tvorů. Právě to je pro většinu z Vás asi mnohem zajímavější a tak jsem si nechal toto téma otevřené pro další článek.
Využití skládané fotografie pro fotografování živých objektů je poměrně náročná disciplína, která krom speciálních pomůcek vyžaduje i notnou dávku trpělivosti. Důvod je jasný. Hmyz je téměř neustále v pohybu a tak se jako objekt pro skládanou fotografii příliš nehodí. Samozřejmě to není nemožné, jen to chce znát pár triků a vyrážet do přírody s pořádnou dávkou trpělivosti.
První věcí, kterou bychom měli řešit ještě před tím než vyrazíme do přírody, je mít ty správné pomůcky a vybavení. Samozřejmě můžete vyrazit i bez stativu či makrosáněk, ale pak je pořízení snímků pro skládanou fotografii velmi náročné. Jak jsem již naznačil, velmi důležitými pomůckami jsou stativ a makrosáňky. Krom nich byste měli mít i dálkovou spoušť a pokud budete fotografovat velmi drobné předměty, tak i nějaký mikroposuv.
Začnu tedy nejprve tím jak volit vhodné objekty a kdy na ně vyrazit. Těmi nejlepšími objekty na kterých si můžete skládanou fotografii vyzkoušet jsou rostliny a houby. Především houby jsou vhodným objektem, protože se většinou nehýbou, samozřejmě krom toho, když jsou plné muších larev. Asymetrický tvar hub a noha ve středu velkého klobouku, to jsou hlavní problémy, které při fotografování hub řešíme. Přední část klobouku je ostrá, noha už nikoli a co teď. Ano, můžeme zvýšit hloubku ostrosti a tak mít houbu ostrou celou. V tom případě bude okolí houby velmi čitelné, což někdy nemusí vadit, ba naopak bude dobře patrné v jakém prostředí houba roste. V té chvíli však řešíte problém s nárůstem času expozice a případnou neostrostí. Pokud je však houba malá, zde nám zvýšení clonového čísla už tolik nepomůže. Řešením může být skládaná fotografie. Vyfotografujte houbu tak abyste pohybem fotoaparátu, nebo doostřováním posouvali rovinu ostrosti směrem dozadu. Výsledkem by měla být série fotografií na kterých bude houba ostrá pokaždé v jiné rovině. Je nutné, aby se ostrá místa na po sobě jdoucích fotografiích překrývala, čím více tím lépe. Bez použití stativu nebudou všechny pořízené fotografie v jedné rovině, pokud však nedojde k nějakému výraznému posunu, program pro skládání fotografií si s tím poradí. Pokud chcete těmto problémům předejít, použijte stativ a makrosáňky. Udržíte bez problémů rovinu a posun můžete provádět po krocích nad kterými budete mít lepší kontrolu. O kolik fotoaparát posouvat a jak velký má být krok, to vše je otázkou cviku a zkušeností.
Houby a rostliny jsou velmi vhodnými objekty, ale co hmyz. Vždyť stále utíká a chvíli nepostojí. Pokud se rozhodnete pro skládanou fotografii hmyzu je dobré si zvolit vhodné objekty na kterých si ji můžete vyzkoušet. Asi nejvhodnější jsou někteří pavouci, kteří dokáží setrvat delší dobu na místě. Mohou to být například křižáci, skákavky nebo stepníci rodu Eresus. Pokud takového pavouka najdete, dejte si velký pozor na to, abyste jej nevyrušili. Vyhýbejte se především jeho přemisťování, a pokud to uděláte tak co nejrychleji. Hmyz se po vyrušení jen velmi obtížně "zastavuje" a šance na skládanou fotografii se výrazně zmenší. Dalšími vhodnými objekty jsou mouchy. Je možné se k nim přiblížit na poměrně malou vzdálenost a dokáží občas setrvat na místě bez hnutí. Aby se zvýšila šance na kvalitní skládanou fotografii, je asi nejlepším řešením využít doby, kdy je hmyz v klidu. To bývá především v časných ranních hodinách, nebo za špatného a chladného počasí. Takto jste schopni najít velké množství hmyzu, který nehybně sedí na stoncích trav, na listech, na větvičkách apod. Nejlepší dobou jsou jarní a letní měsíce, kdy jsou značné rozdíly mezi denní a noční teplotou a kdy hmyz potřebuje delší dobu na "probuzení". Ideální je teplota pod 10 °C, čím blíže 0 tím lépe. Nejlepší místa kam ráno vyrazit jsou hluboká údolí s vodními toky nebo okolí vodních ploch ve vyšších nadmořských výškách. Velmi chladno také bývá ráno na stepích nebo na místech s větším množstvím spodní vody. Avšak jen chladno nestačí, je potřeba aby bylo bezvětří. A právě druhá podmínka bývá velmi často nesplněna. Vše záleží na předvídavosti a také trpělivosti. Jsou místa, kde fouká jen velmi málo v průběhu celého roku a na taková místa se vyplatí vyrazit v časně ranních hodinách.
A nyní se dostáváme k samotnému fotografování. Je srpen, půl šesté ráno, jsme na horách a na horské louce u potoka jsme našli sedět malého nosatce. Sedí na malém keři, je bezvětří. Máme digitální zrcadlovku a makroobjektiv - v našem případě to bude Canon MP-E65. Nejdříve se rozhodneme z jakého úhlu budeme nosatce fotografovat. Snažíme se využít to málo světla, které ráno je a jako zdroj nám může posloužit obloha v místě, kde bude vycházet slunce. Připravíme si stativ, fotoaparát, odrazku, rozptylku, makrosáňky a dálkovou spoušť. Opatrně si vše nastavíme a na živém náhledu si zvolíme vhodnou kompozici. Doostření můžeme doladit ostřícím kroužkem, nebo v případě objektivu MP-E65 posunem celého fotoaparátu umístěného na makrosáňkách. Nyní si doladíme osvětlení. Vše je závislé na aktuální světelné situaci, ale určitě využijte nějakou odrazku, kterou nosatce buď "přisvítíme" nebo projasníme tmavší místa. Odrazku můžeme buď držet v ruce, nebo ji uchytit na nějaký držák. Pokud se nám bude zdát intenzita světla na obloze příliš velká použijeme rozptylnou plochu. Na fotoaparátu si zvolme režim M, vypněme si autofokus, zvolme nižší ISO (např. 100) a zapněme si živý náhled. Aby se zkrátil čas expozice a objekt byl ostře oddělen od pozadí volme nižší clonové číslo. Použijeme např. clonu 4,5. Na živém náhledu si posuvem fotoaparátu proostřeme celou plochu snímku a kontrolujme rušivé prvky v pozadí i v popředí. Nyní budeme exponovat první snímek. Důležité je, abychom měli na první fotografii ostrou nejbližší část brouka. Pozor si dejme především na končetiny nebo tykadla, které často směřují k fotoaparátu. Exponujme snímek a posuňme fotoaparát o malý kousek (v řádech desetin milimetrů až milimetrů) blíže k objektu a exponujme druhý snímek. Je dobré si zapamatovat délku posunu (v případě, že používáme mikrometr zvolme konstantní posun dle měřítka). Nyní si zkontrolujme na náhledu obě fotografie a ujistěme se, že se ostrá místa na obou fotografiích překrývají. Pokud ano, pokračujme v exponování dalších fotografií po stejných krocích. Pokud ne, změňme délku posunu. Sérii ukončíme tehdy, kdy budete mít ostré to nejvzdálenější místo na snímku. Nemusí to být tedy jen samotný brouk, ale i větvička, či listí v pozadí. Které fotografie pro skládanou fotografii nakonec použijeme bude na nás. Není ale nic horšího než když nám nějaká část ostrosti chybí. Zda jsme v průběhu série měli ostré vše na ploše celého snímku a zda se objekt nepohnul, si zkontrolujeme na náhledu. Pokud se nám bude zdát, že je v sérii snímků problém, celou sérii vyfotografujme znova. Tak to je asi stručný princip skládané fotografie. Nyní nezbývá než si fotografie stáhnout do počítače, celou sérii opět zkontrolovat a použít některý ze speciálních programů pro skládání fotografií (např. CombineZM, Zerene Stacker, Helicon Focus). Více informací a přesné použití pomůcek se můžete dozvědět na workshopech, které pořádám.
Mravenec Camponotus ligniperda. Fotografie složená z 16 dílčích fotografií. Fotografováno brzy ráno, kdy byly dělnice ještě nehybné. Použit stativ, objektiv CANON MP-E65, odrazka, dálková spoušť, ISO 200, čas 1/50s, clona 5.6.
Fotografie dospělce chrostíka. Fotografie složená z 6 dílčích fotografií. Fotografováno velmi brzo ráno na břehu rybníka v nadmořské výšce 800 m.n.m. Použit stativ, objektiv CANON MP-E65, dálková spoušť, odrazka, ISO 400, čas 1/20s, clona 6.3.
Cvrčivec révový. Fotografováno brzo ráno na stepi. Použit stativ, objektiv CANON MP-E65, dálková spoušť, odrazka, ISO 400, čas 1/100, clona 4.5.
Drobná chalcidka (velikost 3 mm), fotografováno brzo ráno na louce nedaleko vodní nádrže. Použit stativ, objektiv CANON MP-E65, odrazná plocha, dálková spoušť, ISO 400, čas 1/80, clona 4.5.
Moucha v ranní roce. Fotografováno brzo ráno na stepi. Použit stativ, objektiv CANON MP-E65, odrazka, dálková spoušť, ISO 200, čas 1/100, clona 5.6.
Pestřenka.Fotografováno brzo ráno na louce u potoka v nadmořské výšce 750 m.n.m. Použit stativ, objektiv CANON MP-E65, dálková spoušť, odrazka, ISO 400, čas 1/60, clona 5.6.