Domů » Nejnovější články » Skládaná fotografie

Skládaná fotografie

V poslední době se začínají na internetu čím dál častěji objevovat tzv. skládané fotografie. Tato technika umožňuje nový pohled na fotografované objekty a přináší téměř neomezenou hloubku ostrosti. Někteří mladí fotografové dotáhli tuto techniku téměř k dokonalosti. Na druhou stranu je dobré říci, že je při skládané fotografii nutné dodržovat určitá pravidla přirozenosti. Mám na mysli především aranžovanou fotografii hmyzu. Někteří autoři se pro získání obdivu ostatních uchylují k aranžování uhynulých exemplářů, uměle tvoří kapičky rosy a přidávají nejrůznější barevná pozadí, která často mění obrázek v pouhý kýč. Hmyz naaranžují tak, že vypadá jako by byl živý a ještě to tvrdí ostatním. A pokud se jich člověk zeptá na techniku pořízení fotografie, žádné odpovědi se mu nedostane. Já určitě nejsem proti aranžování hmyzu, je však dobré o tom u výsledné fotografie informovat.

Proč skládaná fotografie?

Když hovoříme o makrofotografii, často zmiňovaným výrazem je hloubka ostrosti. Někdy nám velké hloubka ostrosti chybí, v jiných případech bychom ji chtěli zase menší. Pokud však fotografujeme drobné tvory (například menší než 1 cm) hloubka ostrosti je velmi malá a při nárůstu zvětšení se nám stále zmenšuje. Když fotím například chvostoskoka o velikosti 3 mm objektivem Canon MP-E 65 při cloně f/8, je hloubka ostrosti jen několik desetin milimetru. Trefit se s rovinou ostrosti přesně tam kam si přejete není vždy snadné. Existuje však možnost jak hloubku ostrosti zvětšit. A právě zde můžeme využít techniku skládané fotografie. Princip je takový, že se objekt fotografuje a proostřuje postupně a výsledná fotografie se skládá z různého počtu fotografií s různou rovinou ostrosti. Jednoduše řečeno, speciální program porovnává jednotlivé fotografie mezi sebou a z každé použije ke složení výsledného obrazu jen ostrou část. Velmi důležité je, aby se ostrost v jedné fotografii překrývala s ostrostí v té následující atd. Čím větší překrytí tím lépe. Velmi důležitým předpokladem je, že se objekt nesmí hýbat. To ale někdy samozřejmě nejde! Asi nejtěžší je fotografovat skládanou fotografii venku a jako objekt mít nějakého živého tvora, který se může hýbat.

Mé začátky.

Je to již řadu let, kdy jsem začal skládat fotografie. V té době šlo o fotografie preparovaných exemplářů hmyzu, a to výhradně pro publikační účely. Téměř nikdo tuto techniku k ničemu jinému nepoužíval. Díky tomu, že se jednalo ve většině případů o větší exempláře, používal jsem objektiv CANON MP-E 65, resp. CANON 100/2,8. U obou těchto objektivů je hloubka ostrosti relativně velká ve srovnání s hloubkou ostrosti u objektivů pro mikroskopy. Proto jsem skládal fotografie z maximálně dvaceti snímků, což pro tento účel bohatě stačilo. Při větších zvětšeních, pokud se jednalo například o detail hlavy apod., bylo snímků samozřejmě potřeba více. Vše jsem fotografoval na svém pracovním stole bez zvláštních technických pomůcek. Nejdříve jsem se snažil využít stativ pro upevnění fotoaparátu, ale nastaly problémy s manipulací nad deskou stolu a tak jsem nakonec vše fotografoval z rýžového stativu. Ten určitě všichni znáte. S fotoaparátem se dalo velmi lehce manipulovat a byl velmi stabilní. Určitě si nyní říkáte, že jsem nějak musel s aparátem posouvat abych mohl fotografovat jednotlivé vrstvy. Já však neposouval fotoaparátem, ani nepřeostřoval, ale posouval jsem fotografovaným objektem. To samozřejmě můžete využít při fotografování doma, ale pokud fotografujete venku, musí se přeostřovat, nebo posouvat fotoaparát směrem k objektu.

Jak na to.

Nyní se již dostáváme k tomu jak fotografie pro skládání pořídit. V první řadě je dobré říci, že tato technika není příliš jednoduchá a někdy vyžaduje speciální technické vybavení, které je často poměrně nákladné, nebo vyžaduje dlouhé a promyšlené přípravy. Na druhou stranu je pravdou, že můžete bez problémů použít fotografie pořízené běžným vybavením. První možností, asi tou nejsnazší, je fotografovat objekt z ruky a posouvat rovinu ostrosti pouhým posunem celého fotoaparátu, nebo přeostřováním pomocí ostřícího kroužku (vypnout AF). Nemáte však zcela přesnou kontrolu nad ostrostí a tak dochází ve výsledném obrázku k častým chybám. Jednoduchou pomocí je stativ. Pohyb fotoaparátu omezíte a máte mnohem větší kontrolu nad tím co děláte. Ale...zde nastává další problém a to je ten, že musíte s aparátem pohybovat, pokud samozřejmě nevyužijete možnost přeostřovat objektivem, resp. otáčením ostřícího kroužku. To však jen v případě, že používáte normální objektiv. Píši o tom proto, že pokud chceme fotografovat velmi malé objekty, často musíme použít speciální objektivy, které ostření umožňují jen posunem celého fotoaparátu. To se týká například i manuálního objektivu CANON MP-E65.

Jak na posuv fotoaparátu?

Pokud budete fotografovat s nějakým makro objektivem je potřeba řešit posun v rámci milimetrů, vzácně desetin milimetru. To vyřešíte například koupí makrosáněk. Určitě nedoporučuji makrosáňky zn. Manfrotto, které mají velmi hrubý krok a při povolení aretačního šroubu nejsou stabilní. Dobrou volbou jsou makrosáňky zn. Novoflex. Ty jsou však poměrně drahé a tak další možností je nákup některých podobných výrobků přes www.ebay.com . Já však makrosáňky zn. Novoflex vřele doporučuji. Mají jemný krok a drží velmi dobře rovinu. Aktuální cena se pohybuje kolem 4 500,- až 6000,- Kč. Při zvětšeních kolem 1:1 je možné posuv odhadnout, vše vyžaduje jen cvik. Pokud však fotografujeme například s objektivem pro mikroskopy, je hloubka ostrosti neuvěřitelně malá, často téměř nezřetelná a tak je samozřejmě nutné posouvat s fotoaparátem, nebo s objektem po krocích, které jsou často v řádu tisícin mm. A co teď? Máme několik možností. Pokud neřešíte peníze, můžete si pořídit např. velmi kvalitní mikro posuvy značky Newport . Samozřejmě můžete zkusit najít podobná zařízení např. na www.ebay.com. Pokud budete hledat zadávejte výraz "linear stage". Použít můžete také například jakýkoli mikrometr, který si připevníte k makroposuvu. Mé řešení můžete vidět na přiloženém snímku.

Sestava pro fotografování skládaných fotografií. Na hliníkovém profilu jsou umístěny makrosáňky Novoflex a mikrometr s posunem 0,01 mm.

Je nutný difuzér?

Další důležitou pomůckou je difuzér. Při skládané fotografii je použití difuzéru téměř nezbytností. Pokud fotografujete bez difuzéru, osvětlení je velmi kontrastní a při sebemenším posunu může dojít ke změně odlesků a při skládání pak může docházet k chybám. Jak velký a jak účinný difuzér použít záleží na Vás a na zkušenostech, které máte. Každému se líbí jiná intenzita světla, někdo má rád kontrastnější fotografie někdo méně kontrastní.

Skládaná mikrofotografie

V poslední době poměrně často používaným způsobem je, že se pro fotografování využívají speciální objektivy pro mikroskopy, které nabízejí velké zvětšení, výbornou kresbu, ale na druhé straně velmi malou hloubku ostrosti. Jsou to například velmi kvalitní objektivy firmy NIKON, například objektiv Nikon CF N 10/0.30 Plan Achromat, Nikon M-Plan 20/0.40 ELWD ad. Tyto objektivy vynikají tím, že mají větší pracovní vzdálenost a nejste tak omezeni jen na fotografování preparátu mezi sklíčky.

Když jsem si pořídil objektiv NIKON CF Plan 10x nekonečno/- BD WD tak jsem si samozřejmě říkal, že akorát přezbrojím a vše půjde hladce. Vše šlo dobře až do chvíle, kdy jsem viděl první fotografie na monitoru. Nic nebylo ostré a vše bylo jako by v mlze. Začal jsem tedy pátrat po důvodu a vysvětlení bylo jednoduché. Pokud se rozhodnete, že budete fotografovat přes objektiv určený pro mikroskop, nejdříve si koupi tohoto objektivu důkladně promyslete. Pokud se bavíme například o objektivech NIKON, informujte se o všech údajích uvedených na objektivu, resp. jejich významu. Důležité je především to, zda má objektiv udávanou ohniskovou vzdálenost, nebo zda je na objektivu uveden symbol nekonečna. Pro samotné fotografování je právě to zda je objektiv tzv. " infinity objective ", tedy se symbolem nekonečna, nebo "finity objective" například s údajem 210/-, tím nejdůležitějším. V prvním případě, kdy je na objektivu nekonečno budete potřebovat přídavný objektiv s ohniskem 200 mm. Bez něj je mikroskopový objektiv nepoužitelný a výsledky jsou špatné. Můj objektiv má označení nekonečno/- a používám mezi tělem fotoaparátu a objektivem NIKON CF Plan objektiv CANON 200/2,8. Samozřejmě můžete použít jakýkoli objektiv s délkou 200 mm. Na připevnění objektivu NIKON na konec objektivu 200/2,8 jsem využil krytku objektivu do které jsem vyvrtal díru a objektiv NIKON do ni umístil. Velmi důležité je správné umístění na střed, aby nedocházelo ke zbytečným vadám v obraze. Pokud je na objektivu označení např. 160/- můžete použít makroměch, nebo nějaký tubus bez optických členů, a to v délce 160 mm (měřeno od čipu k závitu mikroskopového objektivu). Je proto o něco výhodnější si pořídit mikroskopový objektiv s přesnou ohniskovou délkou. Ještě doplním, že údaj za lomítkem je doporučené tloušťka krycího skla (210/0,3).

Velmi důležité je také označení, které nám dává přesný údaj o tzv. pracovní vzdálenosti (WD - working distance). U objektivů pro mikroskopy je WD většinou velmi malá a pohybuje se například kolem 0,5 až 2 mm v závislosti na použité zvětšení. Některé objektivy NIKON díky své konstrukci nabízejí mnohem větší manipulační prostor a jsou označeny zkratkami LWD – long working distance, ELWD – extra long working distace a SLWD – super long working distance. Jako příklad mohu uvést některé pracovní vzdálenosti objektivů NIKON CFI L Plan EPI SLWD 20x – pracovní vzdálenost 24 mm, CFI LU Plan BD 10x – 15 mm, CFI LU Plan EPI ELWD 50x – 10.1 mm.

Dalším důležitým údajem na objektivu je "BD" – brightfield/darkfield verze. Pokud je na objektivu označení BD je objektiv opatřen v přední části krytem, který chrání čočku a tak je kolem čočky místo, kterým proniká nežádoucí světlo. Jde o jakýsi cylindr, který je vhodné zakrýt nějakým černým materiálem. Výhodou těchto objektivů je, že se dá přední kryt odšroubovat a můžete si tak zvětšit pracovní vzdálenost. U mého objektivu je uváděna pracovní vzdálenost 6.5 mm. Pokud však odšroubuji kryt zvětší se mi tato vzdálenost až na 14 mm.

Důležité údaje na mikroskopových obektivech

210/0,3 - ohnisko objektivu / doporučené síla krycího sklíčka. V případě použití objektivu s digitální zrcadlovkou je potřebná délka tubusu (např. makroměch) 200 mm.

BD - objektiv je přizpůsoben k práci se světelným systémem, kdy je objekt osvětlen světlem, které prochází tělem objektivu. Pro naše použití je nutné zamezit pronikání světla kolem čoček objektivu.

CFI - objektivy s tímto označením patří mezi ty nejlepší. CFI objektivy kompenzují zbytkovou barevnou vadu a vylepšují rovinatost obrazu. Mají prodlouženou pracovní vzdálenost a vysokou propustnost pro UV záření.

DIC - vlastnost objektivu, která zvyšuje kontrast při prohlížení průhledných vzorků.

Oil - objektivy přizpůsobené pro prohlížení přes kapičku imersního oleje.

WD - pracovní vzdálenost

LWD – velká pracovní vzdálenost

ELWD – extra velká pracovní vzdálenost

SLWD – super velká pracovní vzdálenost

Achromatický objektiv - objektiv je chráněn proti barevné aberaci.

Apochromatický objektiv - objektiv je vysoce chráněn proti barevné aberaci. Dosahují lepšího rozlišení pozorovaných detailů.

Plan objektiv - objektivy mají dokonale odstraněnou vadu sklenutí, používají se hlavně pro mikrofotografické práce.

Planapochromatický objektiv - spojují vlastnosti apochromátů s plan-objektivy. Patří k nejlepším a k nejdražším objektivům.

Pozor na otřesy.

Při velkých zvětšeních dochází k rozostření obrazu i při sebemenších otřesech. Výborný příklad je panelák. Stačí jen, aby nad námi někdo chodil a snímky jsou neostré. Proto jsem většinou fotografoval v nočních hodinách, kdy byl v baráku klid. To není problém v případě použití blesku, kdy jsou časy krátké. Když jsem však začal používat LED lampičky nebo zářivku časy byly mnohem delší a riziko rozostření mnohem větší. I přesto jsem zůstal u LED lampiček. Od té doby prošla má sestava řadou úprav. V současné době používám kamennou desku na které mám připevněný hliníkový profil s mikroposuvem. Mikroposuv jsem si vyrobil z mikrometru s možností posunu o 0,01 mm. Tento posun není určitě nutný v případě, že fotografujete při menších zvětšeních, tam stačí jen ruční posuv odhadem (vyžaduje to však cvik a zkušenosti). Pokud fotografuji například s objektivem se zvětšením 10:1 použití mikrometru je nutností. Mikrometr mám připevněný na makro sáňkách zn. Novoflex. Ano, zde se jedná o poněkud vyšší investici, ale určitě se vyplatí.

Prostřední dva výřezy ukazují jaký rozdíl je v ostrosti snímku při použití živého náhledu. Krajní výřezy jsou z fotografií, kde bylo použito stejné nastavení a nebyl použit živý náhled (LiveView).

Když jsem se rozhodl vyzkoušet fotografování přes mikroskopový objektiv, ani jsem si neuvědomil jaké problémy nastanou, když budu chtít fotografovat při zvětšení větším než 10:1. Začnu nejdříve se samotným nastavením fotoaparátu, které je velmi důležité a troufám si říci, že bez některých speciálních funkcí není možné fotografie při velkém zvětšení vůbec pořídit. A pokud ano, kvalita se výrazně zhorší. Když jsem začal fotografovat přes objektiv do mikroskopu, nebyla ani jedna fotografie ostrá. Nejdříve jsem to přisuzoval tomu, že nemám asi přesně umístěn mikroskopový objektiv na střed, nebo že není v jedné rovině s objektivem 200/2,8. Na tomto místě je potřeba říci, že jsem fotografoval fotoaparátem EOS 50D a to s použitím dálkové spouště. Došlo mi, že se při tak velkém zvětšení musí na fotografiích negativně projevovat "klapnutí" zrcátka a tak jsem zvolil režim předsklopení zrcátka, abych otřesy eliminoval. Obraz byl o něco lepší, ale stále neostrý. Vzpomněl jsem si na dlouhé týdny, kdy jsem fotografoval vosičky a téměř stále jsem používal živý náhled (Live View). Pokud použijete živý náhled, eliminujete téměř veškeré otřesy a dochází jen k jemnému mechanickému pohybu při exponování, který však kvalitu obrazu téměř neovlivní. Velký rozdíl můžete vidět na přiložených fotografiích. Pokud živý náhled nemáte, snažte se používat aspoň předsklopení zrcátka a fotoaparát řádně zafixujte. A pokud nemáte dálkovou spoušť, můžete použít i časovou (nikoli při fotografování živých objektů venku). Problém s otřesy jsem řešil proto, že jsem používal zářivkové, nebo LED osvětlení a časy expozice byly často delší než 1 vteřina. Při použití blesku se samozřejmě toto tolik řešit nemusí, ale i tak je uchycení velmi důležité. A proč jsem používal zářivky nebo LED lampičky? Při použití blesku a při velkém množství fotografií jsem baterie do blesku často dobíjel a zabíralo mi to čas, který jsem bohužel neměl. Navíc s použitím dvou zářivkových svítidel, nebo LED lampiček jsem mohl lépe regulovat směr a intenzitu světla. Pokud se rozhodnete jako hlavní světlo použít externí blesk, je nutné jej nastavit na manuální režim M. Tím docílíte toho, že fotografie budou mít stále stejnou intenzitu osvětlení. Stejně mám nastavený režim M na svém fotoaparátu. Doporučuji také fotit na co nejmenší ISO. Zrnění fotografií může výslednou složenou fotografii výrazně zhoršit.

Čím fotografie složit?

Již vyfotografovanou řadu fotografií můžete složit v několika programech z nichž jeden je dokonce volně stažitelný. Jde o program CombineZM, který je velmi složitý a jeho plné využití vyžaduje poměrně dlouhé studium. Výrobci toho programu však mysleli i na příležitostné uživatele a tak máte možnost využít tzv. automatický režim, kdy zadáte pouze cestu k obrázkům, a příkazem Do stack dojde ke složení fotografií. Na tomto místě je však nutné poznamenat, že fotografie, které do programu pošlete musí splňovat několik základních podmínek. Fotografie musí být řazeny tak jak jste je fotografovali, nepovedené a neostré fotografie musí být z celé série fotografií vyřazeny, stejně tak jako fotografie zcela stejné. Dejte také pozor na jinou fotografii, která by se mohla do série fotografií dostat, program to neví a tak se jí bude snažit složit s ostatními a může tak celý výsledek pokazit. Důležité je také dbát na stejné osvětlení na všech fotografiích, resp. dokonce i na jeho směr. Když dojde na fotografiích například k odlišným odleskům způsobených posunem objektu a změnou úhlu dopadu světla, může to mít negativní vliv na výslednou fotografii. Dalšími programy pro spojování fotografií jsou například Helicon FocusZerene Stacker. Tyto programy vznikly primárně pro laboratorní účely, resp. pro skládání obrazů pořízených laboratorními mikroskopy pro dosažení větší hloubky ostrosti.

Skládaná fotografie zobonosky pořízená objektivem pro mikroskop - Nikon MPlan 10x.

Skládaná fotografie žlabatky - aranžovaný exemplář.

Portrét sametky. Skládaná fotografie pořízená objektivem pro mikroskopy Nikon MPlan 10x.

Tropický mravenec. Aranžovaná skládaná fotografie sbírkového exempláře pořízená objektivem Canon MP-E65.

Skládaná fotografie blechy z hnízda krtka, pořízená objektivem pro mikroskopy Nikon MPlan 10x.

Aranžovaná skládaná fotografie tropického nosatce. Použit objektiv Canon MP-E65.

Skládaná fotografie živéhop ex. mravence Camponotus ligniperda. Fotografování v ranních hodinách objektivem Canon MP-E65.

Váš komentář k článku

Pište prosím jen komentáře, kterými se vyjadřujete k tématu. Políčka označená červenou hvězdičkou jsou povinná a bez jejich vyplnění nebude Váš text uložen v databázi. viz nápověda


*
*
2020788
*
:-) :-D :-| :-( ;-) ;-D :cool:
Radomír L.
Díky za výborný článek. Na obrázku se sestavou pro fotografování skládaných fotografií jsou vidět 2 lampičky s osvětlením. Zajímalo by mne, zdali se jedná o nějaká speciální světla pro makro, či jde o standardně dostupné LED lampičky? A taky by mne zajímalo, jaký rozsah teplot externího světla je na focení v interiéru vhodný? Děkuji za radu.

Radek
Libor V
Dokonaly ! Taky myslim, ze tohle je nejvic ! :) At se dari i nadale.
Matej Ziak
Ahoj Pavle!

Opat mam na Teba jednu otazku. A sice, ci nevies o nejakej priemyslene vyrabanej redukcii na uchytenie objektivu z mikroskopu na fotoobjektiv. Ty si pisal, ze si si urobil dieru do krytky. Mne to moc dobre nesadlo...

Vdaka!

Matej
Jiří Plekanec
Maximální!!! Víc už snad neexistuje.Smekám...
J.
Pavel
Ahoj Matěji, odpověď jsem Ti poslal emailem. Pavel
Matej Ziak
Ahoj Pavel!

Cchem sa ta opytat, ci mas skusenosti s tym, ze by bol aparat pevne uchyteny o podklad a fotografovany objekt by bol na posuvnom zariadeni (napriklad posuvny stol z mikroskopu). Presne naopak, ako mas ty urobenu zostavu. Co si o tom myslis?

Vdaka!

Matej
Michal Jirouš
Tak jako kamaráde, tohle je hodně zajímavé. Vždy dokážeš překvapit!:-)
Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace