Raynox DCR-250

Velmi častou otázkou, kterou dostávám především od amatérských fotografů, je jakým levnějším způsobem dosáhnout velkého zvětšení. Možností je samozřejmě celá řada, ale tentokrát se podívám trochu blíže pouze na jednu z nich. Řeč bude o speciální makro čočce Raynox DCR-250.

O čočkách Raynox je v souvislosti s makrofotografií slyšet poměrně málo, a to i přesto, že především v zahraničí se čočky od tohoto výrobce poměrně často používají a sám jsem se o tom přesvědčil na mé nedávné cestě do Malajsie, kdy je používali všichni moji japonští kolegové. Samozřejmě důvody neznám, ale sám ze zkušenosti mohu říci, že jsem před mnoha lety četl články, kde byla kvalita těchto čoček trochu zpochybňována, resp. se psalo o řadě optických vad a viditelném zhoršení kvality výsledného obrazu. Nebylo ani snadné u nás tyto čočky sehnat, jak o tom psaly i některé české weby.

Před nějakou dobou jsem si tedy pořídil čočku Raynox DCR-250. Důvod byl poměrně jednoduchý, posoudit ji a případně ji doporučit fotografům, kteří se zajímají o makrofotografii a hledají "levnější" způsob jak dosáhnout vyššího zvětšení. Proto zde budu prezentovat pouze mé postřehy týkající se především samotného fotografování. Hned na úvod musím napsat, že se nejedná o nějaké druhořadé čočky, ale o poměrně kvalitní čočky složené z několika optických členů. Výrobce nabízí několik druhů těchto speciálních čoček a rozděluje je podle počtu dioptrií. Zvolit si tak můžete čočky od 4 do 32 dioptrií. Pro své účely jsem si vybral čočku Raynox DCR-250 SUPER MACRO, která nabízí 8 dioptrií. Možná by bylo dobré zmínit, že dioptrie je vlastně jednotka optické mohutnosti, kdy zvyšující se hodnota dioptrie snižuje ohniskovou vzdálenost čočky. Například, čočka s 5 dioptriemi má ohniskovou vzdálenost 0,2 m. Výrobce uvádí u každé čočky také hodnotu zaostřovací vzdálenosti při zaostření objektivu na nekonečno, tedy maximální vzdálenost na kterou je možné při použití čočky zaostřit. Tato hodnota je poměrně zajímavá a zde jsou její hodnoty u nabízených typů čoček: Raynox DCR-150 (4,8 dioptrie) - 210 mm, Raynox DCR-520 (8 dioptrií) - 109 mm, Raynox MSN-202 (25 dioptrií) - 32 mm a Raynox MSN-505 (32 dioptrií) - 18,5 mm.

Velmi důležitou informací je, že makro čočky Raynox jsou účinnější především v kombinaci s objektivy s delšími ohnisky. Při použití objektivů s ohniskem 14-45 mm může být patrná vinětace, a to především u plnoformátových zrcadlovek a ani zvětšení není nijak výrazné. Výrobce uvádí rozsah použitelných ohnisek mezi 45 - 200 mm a možnost uchycení na objektivy s průměrem závitu pro filtr od 52 do 67 mm. Čočku DCR-250 jsem zkoušel na objektivu Canon 100/2,8 L USM IS. Pro testovací obrázky jsem používal plnoformátovou zrcadlovku Canon EOS EOS 5D mark II. Nebudu se zde zabývat rozdíly mezi reálných a virtuálním zvětšením v případě fotoaparátů s crop faktorem, ale ukážu Vám na konkrétních případech výsledné fotografie tak jak "vylezou" z fotoaparátu, nebo přesněji řečeno co můžete očekávat od svého objektivu a fotoaparátu, když k němu přidáte čočku Raynox.

A nyní můžeme přejít již k praktickým ukázkám. Mým cílem bylo porovnat běžné zvětšení objektivu a zvětšení, kterého dosáhneme při použití čočky Raynox. Samozřejmě jsem pozornost věnoval i kvalitě výstupu, přesněji jak dalece ovlivní čočka kvalitu výsledné fotografie.

Zvětšení

Jak jsem již zmínil, zvětšení je závislé na typu používaného objektivu a také zda se jedná o reálné nebo přepočítané zvětšení u APS-C fotoaparátů s tzv. crop faktorem. Reálné zvětšení je dané konstrukcí objektivu a samozřejmě se nemění. Místo nějakého dlouhého vyprávění Vám lépe poslouží následující fotografie, kde je nárůst zvětšení dobře patrný.

Canon EOS 5D mark II + Canon 100/2,8 L USM IS macro - ISO 500, clona 7.1, doba expozice 1/125s

Canon EOS 5D mark II + Canon 100/2,8 L USM IS macro + čočka Raynox DCR-250 - ISO 500, clona 7.1, doba expozice 1/125s

Canon EOS 5D mark II + Canon 100/2,8 L USM IS macro - ISO 500, clona 7.1, doba expozice 1/125s

Canon EOS 5D mark II + Canon 100/2,8 L USM IS macro + čočka Raynox DCR-250 - ISO 500, clona 7.1, doba expozice 1/125s

Kvalita obrazu

Již po prvních snímcích, které jsem s čočkou Raynox pořídil, bylo jasné, že je výstup velice slušný, ale... K výraznému zhoršení však dojde při použití clony f2,8, kdy se téměř ztratí veškerá kresba. Čím větší clonové číslo tím je výstup lepší. Nejlepších výsledků jsem docílil při použití clony v rozmezí f6,3 až f11. I přesto se kresba ztrácí v rozích snímků, zde vidím asi největší nedostatek. Patrná je také jemná chromatická aberace, kterou však bez potíží můžete odstranit při úpravě fotografií. U kratších ohnisek (24- 50 mm) je na snímcích patrná vinětace a to především u plnoformátu. Při jednom z workshopů jsem si všiml, že se na obraze objevuje stín čočky, resp. menší průměr čočky Raynox způsobuje kruh na fotografii. To se děje však pouze v případě, kdy je čočka objektivu osvětlena protisvětlem apod. Při použití sluneční clony, nebo prostého otočení objektivu směrem od světla odraz zmizí.

I přesto si myslím, že jsou čočky Raynox velmi dobrou pomůckou k výraznému zvýšení zvětšení. Výhodou je velmi snadná manipulace a také příznivá cena (kolem 1500,- Kč). Pokud se rozhodujete, zda si koupíte např. speciální makro objektiv CANON MP-E 65 u kterého se cena stále drží někde těsně pod 30 000,- Kč a nejste profesionál, myslím, že Vám čočka Raynox poslouží stejně dobře.

CANON EOS 5D MKII + Canon 100/2,8 USM L IS + Raynox - f2.8

CANON EOS 5D MKII + Canon 100/2,8 USM L IS + Raynox - f11.0

CANON EOS 5D MKII + Canon 100/2,8 USM L IS + Raynox - f2.8

CANON EOS 5D MKII + Canon 100/2,8 USM L IS + Raynox - f2.8

CANON EOS 5D MKII + Canon 100/2,8 USM L IS + Raynox - f8.0

CANON EOS 5D MKII + Canon 100/2,8 USM L IS + Raynox - f8.0

CANON EOS 5D MKII + Canon 100/2,8 USM L IS + Raynox - f11.0

CANON EOS 5D MKII + Canon 100/2,8 USM L IS + Raynox - f11.0

CANON EOS 5D MKII + Canon 100/2,8 USM L IS - Clona f8.0

CANON EOS 5D MKII + Canon 100/2,8 USM L IS - f2.8

CANON EOS 5D MKII + Canon 100/2,8 USM L IS - f11.0

V kombinaci s objektivem 100/2,8 můžete fotografovat mechy, žilnatinu listů apod.

Mravenec rodu Myrmica.

Díky malé DOF můžete i experimentovat s běžnými rostlinami. V tomto případě například s pampeliškou.

Pokud použijete vyšší clonové číslo jako v tomto případě f10.0, výsledky jsou velmi dobré. - Počítejte jen s tím, že směrem k rohům se kresba zhoršuje a podle toho volte kompozici.