Prodej fotografií a fotobanky

Poměrně často dostávám otázku, jak je to dnes s prodejem fotografií. Rozhodl jsem se napsat článek o tom, jak se situace změnila za posledních 25 let, kdy sám fotografie prodávám a k jakým překotným změnám došlo.

Před dvaceti roky, kdy byla u nás digitální fotografie teprve v plenkách, se říkalo, že tato technologie nemůže konkurovat klasické fotografii. Dnes sami vidíte jaká je situace a kolik fotografů zůstalo věrných svým klasickým kinofilmovým fotoaparátům. Ono se není vlastně čemu divit. Technologie kráčejí kupředu mílovými kroky a často se sám sebe ptám, kde je ta pomyslná hranice, kdy už nebude co vymýšlet. Ale zpět do doby před dvaceti lety, kdy pár dobrodruhů přesedlalo z klasického kinofilmu na digitální fotoaparát a snažilo se přesvědčit zbytek fotografické obce, že nastal čas na změnu. V té době se prodejem fotografií zabývalo jen velmi málo lidí. Stále existovaly obavy, že digitální technologie neuspěje a tak se kvalitní fotografové dali spočítat na prstech dvou rukou. Z toho samozřejmě plyne, že pokud měl člověk kvalitní fotografie, nebylo obtížné je prodat. Avšak k tomu, aby kvalitní fotografie vznikla, museli jsme ovládat principy samotné fotografie, tedy jak proces vzniku fotografie probíhá. Nebylo možné se spoléhat na kontrolní náhled přímo na fotoaparátu a museli jsme přesně vědět jak fotoaparát nastavit, aby výsledná fotografie stála za to. A právě možnost kontroly pořízených fotografií ihned v terénu a jejich případné okamžité zmazání byly důvody, proč digitální fotoaparáty postupně převálcovaly ty klasické.

Postupně se tak začal počet lidí, kteří s sebou do přírody a na cesty vozí fotoaparát, zvyšovat. Díky digitální technologii začal postupně fotit téměř každý. Najednou se začali objevovat neznámí fotografové, kteří měli velmi kvalitní snímky, a jejichž práci nebylo obtížné na internetu najít. Začali vznikat nejrůznější fotografické weby a co především, začalo se dařit tzv. fotobankám. Digitální fotoaparáty byly stále kvalitnější, bylo možné si vybrat kompaktní fotoaparát, ale i digitální zrcadlovku. Fotobanky se začaly plnit fotografiemi a prodejem fotografií se začínalo zabývat stále více lidí. A samozřejmě jak se zvyšoval počet fotografů, začaly se měnit ceny fotografií. Většina amatérských fotografů, kteří byli schopni pořídit velmi kvalitní snímky, byla ráda, že se jejich fotografie objeví v nějakém článku v časopise a tak často poskytovali fotografie zdarma, nebo za velmi nízkou cenu. To mělo za následek, že začínal klesat odbyt fotografií profesionálním fotografům. Najednou se začalo hovořit o tom, že se prodejem fotografií nedá uživit, což vlastně platí dodnes. Jen velmi málo fotografů dokáže pokrýt své životní náklady pouhým prodejem fotografií. Dnes je potřeba rozšířit své aktivity o přednášky, kurzy, fotografické cesty apod.

Ale zpět k prodeji. Jak jsem již zmínil, vznikla celá řada fotobank. Byly to jak soukromé fotobanky, které nabízely fotografie jednoho autora, tak fotobanky, které umožnily prodávat snímky téměř každému. Fotograf mohl do fotobanky umístit své fotografie za cenu, kterou stanovil majitel webu, a který si samozřejmě z prodeje fotografií nechával provizi. Tím se cena fotografií mírně zvýšila, ale nebylo to vždy podmínkou. Když se vše zdálo na dobré cestě, a dařilo se fotografie prodávat, tak se v roce 2003 objevil Jon Oringer. Možná Vám toto jméno nic neříká, ale jde o zakladatele a generálního ředitele společnosti Shutterstock, která provozuje stejnojmenný web www.shutterstock.com. Velmi chytrým způsobem začal tento web nabízet a prodávat fotografie. Šlo o to, že pokud by se mu podařilo pokrýt celosvětový trh a prodávat tak tisíce fotografií denně, může jít s cenou fotografií výrazně dolů. A to se také stalo. Díky obrovskému množství fotografií (v dnešní době, tedy 13.2.2018 je na stránkách více než 178 miliónů fotografií) se ceny na tomto webu pohybují velmi nízko, samozřejmě až na nějaké výhradní licence. Častým argumentem proti prodeji fotografií na tomto webu je cena, kterou za fotografii dostanete. Ta je v počáteční fázi 0,25 USD za fotografii, tedy asi 5 korun. Když dosáhnete celkového prodeje 500 USD, cena se zvýší na 0,33 USD, tedy asi na 7 korun. Samozřejmě jsou tam různé licence a tak se občas prodají fotografie za 3 USD, jindy třeba i za 30 USD. Já jsem začal na tomto webu prodávat fotografie v roce 2016 a hlavním důvodem byl přechod na cloudovou verzi Adobe Photoshop, kdy jsem začal platit každý měsíc 13 USD. Řekl jsem si, že bych si na platbu za používání APS mohl vydělat právě prodejem fotografií na shutterstocku. Osobně tedy beru prodej na shutterstocku spíše jako doplňkový, protože mám v galerii pouhých 400 fotografií, což samozřejmě není mnoho. Každý měsíc prodám fotografie v hodnotě 30–70 USD, což mi zcela stačí na pokrytí plateb za grafický software a za rok vydělám na nějakou tu letenku po Evropě. Samozřejmě to není téměř nic, když to srovnáte s článkem Ondry Prosického, kde zveřejnil jeho příjmy z tohoto serveru, ale je potřeba si uvědomit, že tam Ondra má již tisíce fotografií. Někdo by mohl říci, že tam samozřejmě také mohu nahrát tisíce fotografií, ale ono to u makrofotografie není až tak snadné, především pokud fotografujete především naší, nebo středoevropskou faunu a flóru, kde je přetlak fotografů. Dlouhá léta jsem fotil především dokumentární fotografii a tak mám na fotografiích vzácné, nebo netradiční druhy bezobratlých. O ty však zájem není. Když se podívám na to, které fotografie jsou u mne nejprodávanější, tak budete možná překvapeni. Absolutními vítězi jsou parazité, a to ať už jde o blechy, vši nebo štěnice. Dále je zájem o fotografie mravenců a vos.

A jak je to s prodejem fotografií u nás? Jak jsem již psal, doba se změnila. Dnes fotí téměř každý a tak není problém sehnat fotografii od někoho zdarma. I přesto, že nejsem profesionál, tak fotografie zdarma téměř nikdy neposkytuji. Musíme si uvědomit, že fotografie zdarma nevznikla. Jsou s ní spojené nějaké cestovní náklady, čas a samozřejmě dlouholeté zkušenosti a znalosti, které vedou k tomu, že najdeme požadovaný druh a vyfotografujete jej v přirozeném prostředí. O to více nechápu, že mi poměrně často píší lidé a dokonce zástupci firem, kteří chtějí nějakou fotografii a nemají na její pořízení finance. Tedy aspoň tak to tvrdí. Ohánějí se informací, že jde o nekomerční použití, že na to nemají peníze atd. Většinou se ptám, oč tedy jde, a téměř ve 100% dostanu odpověď, že jde "pouze" o projekt, nebo nějakou publikaci, kterou si vydávají jen tak sami atd. Ale on někdo ten projekt vyhlásil a samozřejmě ze zištných důvodů, knížku někdo musí nasázet a vytisknout a tak je jasné, že se kolem toho nějaké peníze točí...dnes téměř nikdo neudělá nic zadarmo. A tak se nebojte chtít za své fotografie odměnu. V dnešní době není a nebude snadné se prodejem fotografií živit, ale pokud Vás fotografování baví, můžete občas nějakou tu korunu vydělat. Jen nezapomínejte, že i příjmy z fotografií podléhají zdanění a co více, pokud prodáváte fotografie v digitální podobě na území EU, musíte za každý prodej nejpozději do 25. dne v měsíci podat tzv. Kontrolní hlášení k dani z přidané hodnoty. Možná si říkáte, že nejste plátci DPH, ale zde jde o to, že jste osoba přiznaná k dani a DIČ je Vaše rodné číslo. A právě zde je výhodou prodej fotografií například přes www.shutterstock.com, který sídlí v USA a tak stačí příjem pouze zdanit v rámci ročního vyúčtování.