Podivuhodní společníci mravenců
Celý život mě fascinuje svět mravenců. A nejen těch tropických, ale i našich, se kterými se setkáváme téměř dnes a denně. Před pár lety jsem nedaleko Chomutova objevil v dutině starého dubu velkou kolonii mravence černolesklého (Lasius fuliginosus). Je to jeden z našich nejhojnějších mravenců a je známý tím, že se u něj vyskytuje mnoho myrmekofilů. Myrmekofilové jsou bezobratlí živočichové, kteří žijí v koloniích mravenců, nebo k nim mají blízký vztah. Od té doby k tomuto stromu pravidelně chodím, fotím a natáčím mravence a jejich hosty. Letošní rok byl však v něčem výjimečný. Poprvé od doby, kdy dění kolem hnízda natáčím, se tam v hojném počtu objevily bráněnky červené (Clitellaria ephippium). Tato velká a nápadně zbarvená moucha s trny na hrudi, se vyvíjí v hnízdech mravenců černolesklých. Je považována za vzácný druh a setkat se s ní v přírodě není snadné. Takové setkání bývá často dílem náhody.
Pata starého dubu s dutinou, kde hnízdní mravenci. V odpoledních hodinách svítí na vchod do hnízda slunce. Trvá to jen několik desítek minut a právě v této době se tu objevovaly bráněnky.
Velké množství larev bráněnek se nachází v mazlavé hmotě ve vstupu do hnízda. Tato hmota se zde drží po celý rok a tak poskytuje bráněnkám ideální místo pro vývoj. Jak jsem vypozoroval, larvy se živí právě touto hmotou. Mravencům tak nijak neškodí.
Canon EOS R + MP-E 65 1-5x macro | ISO 640, 1/180 s, f/10 - Larva bráněnky v obležení mravenců pomalu opouštěla dutinu. Právě v této době jsem nacházel prázdné kukly bráněnek mimo dutinu. Dole si můžete všimnou i mšice nosálky dubové (Stomaphis quercus), ten nejasný obraz ve spodní části snímku.
Příběh začíná v březnu, kdy jsem poprvé vyrazil k probouzející se mravenčí kolonii. Dny byly ještě velmi chladné a slunce na obloze pomalu ohřívalo kmen dubu. Mravenci se po dlouhé zimě velmi opatrně vydávali posbírat do svých černých tělíček trochu toho tepla. Opatrně jsem prohlížel okolí hnízda, zda nenarazím na něco zajímavého. V dutině bylo uschlé listí a pod ním byla vidět tmavá mazlavá hmota, kterou znám z podobných dutin. Zde jsou ale mravenci, co kdyby tam bylo něco zajímavého. Listí jsem proto odhrnul a čekalo na mě milé překvapení. Hmota byla plná drobných muších larev. A na první pohled to nebyly jen tak ledajaké larvy, ale larvy bráněnek. Ihned mě napadlo, co když to jsou larvy bráněnky červené, to by bylo skvělé. Jakmile mě přepadla tato myšlenka, rozhodl jsem se larvy zdokumentovat. Byly jich tam desítky. Mezi nimi se jako drobné autobusy pohybovali různí chvostoskoci, stínky, drabčíci a další tvorové. Bylo rozhodnuto. Budu sem chodit pravidelně, a když budu mít štěstí, třeba se tu nějaké bráněnky později objeví. Bráněnka červená je nápadná moucha, která může dorůstat velikosti těla až kolem 14 mm. Žije v hnízdech mravenců a v přírodě se s dospělci můžete setkat od května do července. Vyhlížel jsem proto slunný a teplý květnový den, kdy se k hnízdu opět vypravím. Ten den přišel asi v polovině května. S napětím a lehkým očekáváním jsem se pomalu blížil k hnízdu. Již z dálky jsem hledal nějaký pohyb, nebo náznak přítomnosti velké černo-červené mouchy. Zatím však nic. Mraveniště již žilo svým hektickým a na druhou stranu zcela uspořádaným životem. Dělnice nosily do hnízda velké množství potravy, kterou tvořily především různé housenky, drobní i větší brouci, stínky apod. Bohužel jsem žádnou bráněnku neviděl. Rozhodl jsem se tedy zkontrolovat larvy, které byly v březnu ukryté pod uschlým listím. Pohled pod listí vystřídalo překvapení. Jsou tu jen samé drobné larvy a velké nikde. Že by se již přeměnily v kukly. Zkoušel jsem prohlížet okolí vstupu do hnízda, zda je někde neuvidím. Nezbývá nic jiného, než doufat, že se brzo dospělé bráněnky objeví. Další návštěvu jsem provedl na začátku června, kdy bylo několik dní teplé a poměrně vlhké počasí. Jaké bylo mé překvapení, když jsem již z dálky viděl kolem hnízda poletovat nějaké velké černé mouchy – ano byly to bráněnky červené. V jednu chvíli tam byly čtyři samičky, které velmi pomalu a s hlasitým bzučením poletovaly kolem vstupu do hnízda. Vstup je při patě stromu a je celý porostlý mechem. Zajímalo mě, do jakých míst budou bráněnky klást vajíčka. Po dvou hodinách pozorování bylo jasné, že si každá samička volí jiné místo a ty nejodvážnější kladou vajíčka dále do hnízda. Kladení probíhalo velmi obezřetně a bráněnky hledaly vždy vhodné místo, kde nebylo mnoho mravenců. Jakmile se k ní nějaký mravenec přiblížil, bráněnka rychle zareagovala a odlétla o kousek dál. Proto měly samičky jen poměrně málo času na kladení vajíček a zdržovaly se poměrně dlouho kolem vstupu do hnízda. Některé samičky vlétaly dále do vchodu do hnízda a kladly vajíčka do mechu těsně nad mazlavou hmotu, ve které se jejich larvy vyvíjí. Vajíčka budou pravděpodobně velmi drobná, aby je mravenci tak snadno nenašli. Místo jsem navštívil v červnu ještě několikrát a vždy se tam nějaká samička objevila…poslední týden v červnu však nebylo po bráněnkách ani vidu, ani slechu.
Canon EOS R + MP-E 65 1-5x macro | ISO 400, 1/200 s, f/9 - Bráněnka červená (Clitellaria ephippium) kladoucí vajíčka v blízkosti vstupu do hnízda mravenců Lasius fuliginosus.
Canon EOS R + MP-E 65 1-5x macro | ISO 400, 1/200 s, f/8 - Samička bráněnky kladoucí vajíčka do mechu.
Canon EOS R + Canon 100 mm f/2.8 L USM IS | ISO 400, 1/200 s, f/8 - Samička bráněnky těsně před přistáním na mech. I když bráněnka nelétala příliš rychle, zachytit ji v letu byl poměrně složitý úkol, protože velmi často měnila směr.
Canon EOS R + Canon 100 mm f/2.8 L USM IS | ISO 400, 1/200 s, f/11 - Bráněnka si hledá nejvhodnější místo pro nakladení vajíček. Tato samička se odhodlala vletět přímo do vchodu do hnízda.
Canon EOS R + Canon 100 mm f/2.8 L USM IS | ISO 400, 1/200 s, f/11 - Samička bráněnky červené (Clitellaria ephippium)klade vajíčka do mechu v blízkosti mravenčí stezky. Ideální místo, protože mravenci se drží svých vyznačených cestiček a bráněnka má tak klid na kladení.
Avšak při jedné návštěvě, když jsem fotografoval bráněnky poletující nad mravenci a hledající vhodné místo pro nakladení vajíček, jsem zahlédl nějakého podivného tvora poletovat nízko nad mravenci. Nechal jsem tedy bráněnky bráněnkami a svou pozornost zaměřil na druhý vchod do hnízda. V letu nebylo úplně jasné, o jakého živočicha se jedná, jakmile se však posadil do blízkosti mravenců, bylo hned vše jasné. Jednalo se o nějaký druh nesytky. Ale proč létá nad mravenci a proč vypadá, jako by jí mravenci zajímali. Že by u nás byl nějaký myrmekofilní druh nesytky, která je vázána na hnízda mravenců? Očividně se jí nechtělo místo opustit a neustále naletovala na mravence, sedala do blízkosti jejich stezek, a když byla napadena, jen podlétla o kousek dál, kde se opět posadila. Byl to zvláštní pohled na motýla, který se očividně zajímá o mravence. Ale jaký vztah k nim má? Na to jsem dostal odpověď až po zveřejnění jedné mé fotografie na sociální síti. Dozvěděl jsem se, že tento druh mravence, tedy mravenec černolesklý, používá pro vyznačení svých stezek určité chemické látky, přesněji oktadecenyl acetát, který je obsažen i v sexuálním feromonu několika druhů nesytek rodu Synanthedon. To však příliš mou zvědavost neukojilo, protože jedinec, který naletoval na mravence, resp. na místa v těsné blízkosti mravenců, byla samička. Otázkou tedy stále zůstává, co přesně tam nesytka pohledávala. Ještě jsem zapomněl uvést, že se jedná o nesytku dubovou (Synanthedon conopiformis). Ta není u nás příliš hojná a vyskytuje se v teplých dubových lesích. Její výskyt na patě dubu tak nebyl překvapením. Avšak její aktivní a cílený pohyb v kolonii mravenců a jejich aktivní vyhledávání překvapivé bylo.
Canon EOS R + MP-E 65 1-5x macro | ISO 400, 1/200 s, f/11 - Nesytka dubová (Synanthedon conopiformis) v blízkosti mravenčí stezky.
Canon EOS R + MP-E 65 1-5x macro | ISO 400, 1/200 s, f/11 - Nesytka dubová (Synanthedon conopiformis)
Canon EOS R + Canon 100 mm f/2.8 L USM IS | ISO 400, 1/200 s, f/11 - Nesytka poletovala kolem kmene v blízkosti mravenců desítky minut.
Canon EOS R + Canon 100 mm f/2.8 L USM IS | ISO 400, 1/200 s, f/11 - Samička nesytky si sedala přímo mezi mravence, kteří pobíhali v okolí vstupu do hnízda. Odlétla, až když byla vyrušena některou z dělnic. Po pár vteřinách se však posadila o kousek dál.
Canon EOS R + Canon 100 mm f/2.8 L USM IS | ISO 400, 1/200 s, f/11 - Na první pohled to vypadalo, jako by nesytka hledala kam naklást vajíčka. Avšak pravděpodobné je, že sledovala nějakou chemickou stopu...vysvětlení asi nebude snadné najít.
Canon EOS R + Canon 100 mm f/2.8 L USM IS | ISO 400, 1/200 s, f/11 - Na první pohled to vypadalo na nějakého mravenčího parazita. Opatrný pohyb kolem mravenců a naletování na jejich stezky.
Canon EOS R + Canon 100 mm f/2.8 L USM IS | ISO 400, 1/200 s, f/11 - Nebylo snadné nesytku zachytit v letu. A ještě s mravenci v pozadí. Nakonec se mi pár záběrů podařilo udělat.
Je neuvěřitelné, kolik zajímavých tvorů se dá potkat hned za barákem. Ano, onen strom je asi 400 metrů vzdušnou čarou od mého bydliště, kousek od frekventované cesty, kde mě s údivem pozorují pejskaři, kteří se tu hojně vyskytují. A jistě to nejsou poslední úžasná pozorování, protože mé návštěvy kolonie mravenců černolesklých nekončí. Kdo ví, co přinesou další dny, týdny, měsíce...