Neznámý druh chvostoskoka?
Chvostoskoci (Collembola) patří mezi jedny z mých nejoblíbenějších skupin bezobratlých, a jako fotograf si setkání s nimi vždy užívám. I přesto, že se mohou zdát chvostoskoci fádní a tvarově uniformní, skutečnost je zcela jiná. A před pár dny jsem se setkal s jedním…no budu vám o něm vyprávět.
Byl červen, a vypravil jsem se na svou oblíbenou lokalitu přírodní památku Stroupeč. Nachází se nedaleko Žatce, a po letech průzkumů, které jsem tam prováděl, jsem ji začal navštěvovat spíše s fotoaparátem. Zdejší stepi patří k těm nejzachovalejším a nejpestřejším, které v České republice máme. Ano, i zde některá místa zarůstají, nicméně stále se zde můžeme setkat s druhy, které jinde nenajdete nebo jen v nejbližším okolí. Asi nejznámějším je krasec váleček český (Cylindromorphus bohemicus), který je endemitem České republiky, resp. Čech. Tím druhým je zvláštní brouk, zástupce nepočetné čeledi Mycteridae, druh Mycterus tibialis, který se u nás v současné době vyskytuje pouze na dvou lokalitách na Žatecku.
Váleček český - Jeden z mála druhů, které se vyskytují pouze na území České republiky a patří mezi tzv. endemity.
Mycterus tibialis - Podivný a velmi vzácný druh, který je znám v současné době pouze z dvou míst v nejbližším okolí Žatce. I přesto, že je zde hojný a nemá nějaké přehnané nároky na biotop, nesetkáte se s ním v České republice nikde jinde.
Chvostoskok Sminthurus leucomelanus - Drobný a nenápadný druh, který se vyskytuje na teplých osluněných stráních s řídkou vegetací. Najít jej můžete na otevřených plochách na místech s drobnými mechy nebo lišejníky.
Když jsem lokalitu v červnu navštívil, na jedné nezarostlé ploše bylo větší množství nedospělých sarančí modrokřídlých (Oedipoda caerulescens). Jejich kryptické zbarvení je činí velmi často neviditelnými. Pro potřeby nejrůznějších přednášek jsem si proto některé chtěl vyfotografovat. Když jsem dorazil domů a stáhnul fotky z povedeného odpoledne, při úpravě jedné z nich jsem si všiml nějakého podivného tvora, který mi zůstal při fotografování utajen. Pokusil jsem se jej zvětšit. Jaké bylo mé překvapení, když jsem v něm poznal nějakého podivného a extrémně drobného chvostoskoka. Ale nic takového jsem nikdy neviděl. Drobné tělo bylo bíle proužkované a patrná byla i modrá barva. Šálí mě zrak nebo jde opravdu o nějaký mě neznámý druh, který zde přežívá. Hned jsem se proto vypravil na web www.collembola.org, který je studnicí informací o těchto úžasných tvorech. A protože jsem tušil příslušnost k čeledi Sminthuridae, začal jsem prohlížet rozsáhlou galerii. Ale podobný druh jsem tam neobjevil. Tak jsem zvolil druhou možnost, a to přímo napsat správci webu, a požádat jej o určení. Během pár hodin přišla očekávaná odpověď. Byla velmi stručná. Šlo o gratulaci k nálezu vzácného a neobvyklého druhu s poznámkou, že jsem měl velké štěstí. To mě ujistilo v tom, že se nejedná úplně o běžný druh, a hned jsem začal v hlavě spřádat plány, jak se na lokalitu znovu vypravím, a pokusím se druh najít. No jo, ale kde já to ty sarančata fotografoval.
Náhodné setkání - Zde je ona zmíněná fotografie nedospělých sarančí, kdy jsem si až doma u počítače všiml drobného tvora, kterého jsem do té doby neviděl.
Koncem července jsem se na Stroupeč opět vypravil. Byl slunečný, ale větrný den, a teplota atakovala příjemných 25 stupňů. První cesta směřovala na nevelkou písčinu v blízkosti liščí nory. Ale hledat tvora velkého necelý jeden milimetr není úplně snadné, navíc, když úplně netušíte, jaké prostředí potřebuje. Začal jsem proto systematicky prohlížet každý milimetr půdy. Zaměřil jsem se na vlhčí místa s jemnými mechy a odumřelou organickou hmotou. Nacházel jsem různé ploštice, drobné střevlíčky rodu Harpalus nebo chvostoskoky Sminthurus leucomelanus, kteří se zde hojně vyskytují. Uplynula hodina a stále jsem vytouženého chvostoskoka neobjevil. Ono je docela složité hledat něco, co jste doposud neviděli a oči nemají přesnou představ o tom, na co se mají zaměřit. Určitě by pomohlo, kdyby se hledaný tvor pohyboval, protože pohybující se nic je lepší než stojící nic. Štěstí se na mě usmálo asi po hodině a půl. Na jednom drobném stéblu trávy jsem zaregistroval nějaký pohyb. Byl to vytoužený chvostoskok. Teď rychle vzít do ruky fotoaparát a vyfotit si jej. Stačilo se jen otočit pro fotoaparát, a muselo začít nové hledání, protože během té chvilky se ta malá kulička někam schovala. Proto jsem si lehnul a sledoval ono místo, zda se někde neobjeví. Po pár minutách jsem ho opět objevil a mohl vyfotografovat. Ale, že by zrovna spolupracoval, to se říci nedá. Neustále byl v pohybu, a díky malé ostřící vzdálenosti jsem musel být stále ve střehu. Ale nic netrvá věčně a asi po třech cvaknutích využil chvostoskok svého skákacího aparátu a zmizel. Najít se mi ho již nepodařilo. Začalo tedy nové hledání. Asi po půl hodině, jsem objevil další exemplář na spraši v blízkosti uschlých listů divizny. Byl však v místě, kam jsem se nemohl s objektivem dostat. Proto jsem čekal, zda se někam nepřesune. No umíte si asi představit, když chcete po tvorovi jeden milimetr velkém, aby někam popošel. Nakonec se po několika minutách dostal opět na drobné stéblo a nechal mě udělat pár fotografií. Ten den jsem našel ještě další dva. Bohužel ani jednoho se mi nepodařilo vyfotografovat, protože stačil uskočit dříve, než jsem jej našel v hledáčku.
Fasciosminthurus quinquefasciatus - První exemplář, který se mi podařilo najít a rovnou vyfotografovat. Na naše středoevropské poměry je to velký krasavec, připomínající pestré tropické druhy.
Fasciosminthurus quinquefasciatus
Fasciosminthurus quinquefasciatus
A o jaký druh chvostoskoka se vlastně jedná? Jde o druh Fasciosminthurus quinquefasciatus. Pochází z Evropy, kde žije ve střední Evropě, Francii a severním Španělsku. Byl introdukován do Austrálie a také do Jižní i Severní Ameriky. V rodu Fasciosminthurus je známo 31 druhů. Nevím, zda někdo tento druh v České republice již našel, ale byl jsem opravdu překvapen, jak krásný a pozoruhodný druh chvostoskoka u nás žije.