Jak se fotí komár

Dlouhé roky ve mně uzrávala myšlenka na jednu konkrétní fotografii. Jejím hlavním aktérem měla být samička komára, která si bude pochutnávat na čerstvé krvi. Počítal jsem, že modelku nebude problém sehnat, horší to však bude s její obětí. Když se hovoří o komárech, většině lidí se hned vybaví jemné bzučení, které nám dokáže znepříjemnit celou noc. Marné jsou často snahy komára zabít, jako by měl nějaký šestý smysl. Čekáte na okamžik, kdy se komár posadí ně nějaké vhodné místo na těle, a pak následuje úder. Často se hon na komára změní ve fackovanou, kdy komár jednoznačně vyhrává. A když už si myslíte, že máte vyhráno, bzučení je zpět a vše začíná znova. A právě tyto zážitky v nás vybudovaly reflex, že kdykoli na nás usedne komár, ihned se ho snažíme zneškodnit. Právě to byl důvod, proč nebylo snadné najít vhodný objekt, na kterém budu fotit sající samičku. Nakonec jsem si řekl, že si na oběť zahraju sám.

Na začátku bychom si mohli říci o komárech něco bližšího. Komáři patří mezi dvoukřídlý hmyz, stejně jako mouchy. Jak samci, tak samičky mají bodavě savý sosák, avšak jeho použití je zcela odlišné. Zatím co samci jej využívají k sání nektaru z květů, samičky sají krev obratlovců, nejčastěji teplokrevných. Avšak jsou známé i druhy, které sají pouze na plazech a obojživelnících. Samičky komárů kladou vajíčka do blízkosti vody, nebo přímo na vodní hladinu. Larvy žijí ve vodě a živí se drobným organickým detritem, nebo drobnými vodními organismy. U nás je nejběžnějším druhem komár pisklavý (Culex pipiens). V některých letech dojde k jeho přemnožení a pobyt například v lužní lese se stává téměř nesnesitelným. Možná jste někdy viděli komára v zimě, například ve sklepě. To bývají samičky, které přečkávají zimu ve stavu hibernace. Na jaře pak zimní úkryt opustí a nakladou vajíčka do vody.

Ale vraťme se zpět k fotografování. Možná se to nezdá, ale docílit toho, aby vám komár sedl na určité místo na ruce, není úplně snadné. Abych mohl komáří samičku vyfotit, bylo potřeba, aby sedla na vrchní stranu ruky v oblasti od lokte k dlani. Právě na tuto část ruky jsem byl schopen s fotoaparátem pohodlně zamířit. Jenže, jak přimět komára, aby sedl přesně do této oblasti. Vypadá to na první pohled složitě, ale je to poměrně snadné. Stačí si celé tělo zakrýt, případně nastříkat repelentem, a odkrytou nechat jen část ruky, kde se bude fotit. Teď nezbývá nic jiného, než najít místo s větší koncentrací komárů a tím tak zvýšit pravděpodobnost, že nějaká modelka přiletí. Ani tak nemáte vyhráno. Když už si na vás sedne, dokonce na vybrané místo, otočí se k vám třeba zadečkem. Ale jak se říká, trpělivost přináší růže. Jen to v případě komárů trochu bolí. Když jsem fotografoval samičku, kterou vidíte na fotografiích, chtěl jsem, aby bylo vidět, jak se jí zadeček plní krví. Ve chvíli, kdy fotografujete a díváte se skrz hledáček na komáří samičku, která noří sosák do vašeho těla, musíte úplně ignorovat ostatní komáry, které napadne využít toho krásně odkrytého místa na vaší ruce. Cítil jsem, jak v průběhu focení samičky, několik dalších komárů zanořilo sosáky do kůže a začalo hodovat. Abych samičku nevyplašil, nesměl jsem se ani hnout. Pozoruhodné bylo, že samička naplnila svůj zadeček krví během několika málo desítek vteřin. Ihned však využila mého zaujetí pro fotografii a místo toho, aby padla za oběť mé ruce, v klidu a s plným břichem odlétla.

Jak vidíte, vyfotografovat samičku komára hodující na vlastní krvi není úplně snadné. Když se však odhodláte, můžete mít zajímavou a dokonce vědeckou fotografii.