Domů » Nejnovější články » Hloubka ostrosti

Hloubka ostrosti

Hloubka ostrosti (DOF) je pojem se kterým se setkáváme dnes a denně. Ne každý však umí hloubku ostrosti správně využívat. V tomto článku se Vás pokusím s tímto pojmem krátce seznámit a poradit Vám některé triky a způsoby jak s DOF zacházet.

Co je DOF?

Hloubka ostrosti (DOF) se dá definovat různými způsoby. Zjednodušeně se dá říci, že hloubka ostrosti je rozsah vzdáleností, uvnitř kterých jsou fotografované objekty ostré. Nejedná se však o nějaký přesně stanovený technický parametr a proto je výklad a vnímání DOF často velmi subjektivní. Zajímavé také je, že vnímání hloubky ostrosti závisí např. i na velikosti fotografie, nebo monitoru, resp. na vzdálenosti ze které se na obraz díváme. Máme-li stejnou fotografii formátu A2 a prohlížíme si ji z 20 cm bude se zdát DOF menší. Pokud se na ni budeme dívat ze vzdálenosti např. 4 metry, bude se jevit DOF větší a obraz ostřejší. Za vše může rozlišovací schopnost našich očí, resp. jejich nedokonalost. Proto se nám fotografie na malém displeji fotoaparátu zdá dostatečně ostrá a případnou neostrost zjistíme až doma na velkém monitoru.

Pokud je objekt, který pozorujeme více vzdálený, zdá se hloubka ostrosti větší. Objektiv Canon 100/2,8, ISO 400, F5.0, 1/60 s, stativ, odrazka.

Po ořezu je vidět jak nepatrná je hloubka ostrosti.

Co vše ovlivňuje DOF?

Při fotografování mají na DOF největší vliv clona, vzdálenost od fotografovaného objektu a samozřejmě ohnisko použitého objektivu. V případě clony platí čím menší clonové číslo (otevření clony) tím menší DOF, naopak čím větší clonové číslo (zavření clony) tím větší DOF. U vzdálenosti fotografovaného objektu platí, že čím vzdálenější objekty fotografujete tím větší bude DOF a právě této vlastnosti můžeme velmi dobře využívat v případě tzv. dokumentární fotografie. A u ohniska objektivu platí, že čím kratším ohniskem fotografujete tím větší bude DOF.

Full-frame versus APS-C.

Dost často slýchám, že full-framový fotoaparát se moc nehodí pro makrofotografii. Důvodem je prý menší hloubka ostrosti. Vše je ale trošku jinak. Vlastnosti objektivu jsou přesně stanované výrobcem - to je velmi důležité si uvědomit. Podívejme se na modelovou situaci, kdy fotografujeme stejným objektivem při stejném zvětšení ze stejného místa. Na obou zrcadlovkách dostaneme samozřejmě jiný obraz. Na full-frame uvidíte více, protože má 1,5x větší zorný úhel. Pokud však obraz z full-frame oříznete tak, aby byl stejný jako z APS-C zrcadlovky bude hloubka ostrosti stejná! Avšak například pro majitele full-framových fotoaparátů značky CANON je nespornou výhodou skutečnost, že díky většímu zornému úhlu můžeme s objektivem CANON MP-E65 fotografovat podstatně větší objekty, než při použití APS-C zrcadlovky. To si uvědomíte až přímo při fotografování, kdy nebude potřeba tak často měnit objektivy. To se týká především použití speciálního objektivu CANON MP-E65 a klasického makroobjektivu CANON 100/2,8.

DOF versus zvětšení a vzdálenost od fotografovaného objektu

Jak jistě většina z Vás ví, DOF je závislá nejen na konstrukci objektivu, ale především na zvětšení, resp. na ostřící vzdálenosti od fotografovaného objektu. Čím větší je zvětšení a čím kratší je zaostřovací vzdálenost tím menší je DOF. Pokud se naučíte správně pracovat s touto přímou úměrou, můžete své fotografie viditelně vylepšit a užijete si mnohem více zábavy. Samozřejmě to nemusí být vždy pravidlem, ale pokud u nějakého motivu zvolíte např. menší DOF, dostane fotografie trochu více umělecký charakter. Právě tohoto se často používá při fotografování rostlin, kde je použita velmi malá DOF. Pokud si chcete takovou fotografii pořídit, musíte používat objektivy s delší ohniskovou vzdáleností a dobrou světelností. Já sám mám velmi dobré zkušenosti s objektivy od 100/2,8 do 200/2,8 mm. Při použití těchto objektivů však dochází k úbytku světla, které dopadá na senzor, a tak hrozí rozostření snímku. V těchto případech využívejte stativ, popř. stabilizaci obrazu. Velmi dobré výsledky získáte i použitím telekonvertorů.

Když fotografuji hmyz, stále přemýšlím o tom jaká DOF je potřeba a jak s ní naložím. Velmi často měním clonové číslo a také vzdálenost od fotografovaného objektu. Lepší bude názorná ukázka. Chci vyfotografovat brouka o velikosti asi 1,5 cm a k dispozici mám makroobjektiv s ohniskovou vzdáleností 100 mm. V ideálním případě bych si měl dopředu rozmyslet jak budu brouka fotografovat, z jakého úhlu ho budu zabírat, jaké pomůcky využiji atd. Buď brouka vyfotím v nějaké zajímavé poloze, ze zajímavého úhlu, nebo při zajímavém osvětlení. Zde většinou využívám malou DOF a vhodně zvoleného úhlu pohledu. Opravdu velmi důležité je neustále o fotografii přemýšlet. Určitě se neuchylujte k systéme zkusmo!

Využití malé hloubky ostrosti a netradičního pohledu. Zajímavý je vždy pohled jako by z očí do očí. Objektiv Canon MP-E65, ISO 400, F7.1, 1/100 s, blesk + difuzér.

V druhém případě pořizuji tzv. dokumentární fotografii na které by měl být brouk především dobře vidět. Vidět by měly být důležité znaky a to možno na jediné fotografii. Proto volím větší DOF. Já využívám pro dosažení větší DOF menší zvětšení, resp. zvětšení vzdálenosti od fotografovaného objektu s následným zvýšením clonového čísla. Není potřeba se obávat nějakého výrazného zhoršení, nebo toho, že si fotografii nebudu moci vytisknout na větší formát. V době, kdy jsou běžné čipy s rozlišením kolem 20 MB, je pro ořez místa stále dost. Jak tedy zvýším DOF? Samozřejmě zvýšením clonového čísla a zvětšení vzdálenosti od objektu. Opět bude nejlepší konkrétní příklad. Fotografuji brouka a fotoaparát mám nastaven: ISO 400, clona 6,3 a čas 1/200 sec. Pokud bych zachoval stejnou vzdálenost od brouka a jen zvýšil clonové číslo například na 10, dojde k výraznějšímu prodloužení času a riskuji rozostření snímku. [foto] Ano, mohu použít stativ, ale to je mnohdy zbytečné a někdy i časově náročné, nám jde přeci jen o rychlé dokumentační foto. Pokud však zvětším ostřící vzdálenost např. o 1/3 a zvýším clonové číslo na 10 dojde k menší nebo žádné změně expozičního času a já jsem schopen brouka vyfotografovat z ruky a s větší DOF. Toto však platí i v případě, že budeme používat blesk. I když použití blesku má svá specifika.

Zvětšením ostřící vzdálenosti docílíme větší hloubku ostrosti, samozřejmě až po ořezu bude hloubka ostrosti viděl mnohem lépe.

Po oříznutí můžete vidět jak je hloubka ostrosti velká a že stačí na to, aby byl téměř celý objekt ostrý. A to i v případě, že se jedná o velmi malého tvora (1,2 mm). Objektiv Canon MP-E65, ISO 400, F8.0, 1/200 s.

Použití objektivu s delším ohniskem Vám umožní využít velmi malou hloubku ostrosti a to i při poměrně velké ostřící vzdálenosti. Objektiv 200/2,8, ISO 200, F3.2, 1/1000 s, stativ.

To jak naložíme s DOF záleží na každém z nás a určitě nejde o nic složitého. Avšak pokud se naučíme s DOF dobře pracovat a pochopíme princip jak vše funguje, fotografování nám bude přinášet větší radost ze samotného fotografování a také z výsledných fotografií.

Sitona gressoriusSitona gressorius - Objektiv Canon MP-E65, ISO 400, F9.0, 1/200 s, blesk, difuzér

Allacma fuscaAllacma fusca - Objektiv Canon MP-E65, ISO 400, F8.0, 1/200 s, blesk, difuzér.

Váš komentář k článku

Pište prosím jen komentáře, kterými se vyjadřujete k tématu. Políčka označená červenou hvězdičkou jsou povinná a bez jejich vyplnění nebude Váš text uložen v databázi. viz nápověda


*
*
2221191712
*
:-) :-D :-| :-( ;-) ;-D :cool:
Tomáš Tenčík
V článku pane Krásenský uvádíte, že na hloubku ostré kresby má vliv také ohnisko objektivu.Někde jsem ale četl, že speciálně u makroobjektivů tento vztah neplatí a DOF je při shodném zvětšení a cloně u různých ohnisek shodná. Mám jen jeden makroobjektiv, takže jsem to nemohl vyzkoušet, jestli to tak je.
Pavel Krásenský
Ano, i toto je možné a vím, že to píše například Roman Pihan na svém webu, kde jste to možná četl, ale mé zkušenosti hovoří trochu jinak, na druhou stranu jsou tam rozdíly malé. Měřil jsem si například svůj MPE-65 a 100/2,8 a při zvětšení 1:1 vychází u MP-E DOF větší, samozřejmě v řádu desetin mm, což je zanedbatelné. Dnes například firma VENUS vyrábí širokoúhlý makro objektiv Laova 15 mm a když vidím obrázky při 1:1 je DOF viditelně větší. I přesto může mít p. Pihan pravdu, protože může méně rozostřené pozadí působit tak, že opticky DOF zvyšuje. Někde jsem ale na internetu viděl tabulku hloubek ostrosti u různých objektivů, zkuste se po ní podívat, třeba Vám pomůže.
Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace