Domů » Nejnovější články » Broučí rarity Oukaimedenu

Broučí rarity Oukaimedenu

Hned první den našeho pátrání po vzácných myrmekofilních broucích na Oukaimedenu nám přinesl očekávané úspěchy. Najít a fotografovat tyto vzácné a skrytým způsobem žijící brouky není vůbec snadné a za každou fotografii jsem nesmírně rád.

Desítky minut obracení kamenů nám nepřineslo žádný zajímavý nález. I štěstí je vrtkavé a tak jsem si na nález prvních myrmekofilů musel chvíli počkat. Nejčastěji jsme nacházeli hnízda mravenců rodu Aphaenogaster. Když se po nočním chladu oteplilo mravenci začínali být aktivní a první dělnice opouštěly bezpečí hnízda a pobíhaly kolem kamene. V koloniích bylo živo a mravenci začínali vynášet drobné larvy do horních vrstev mraveniště, často přímo pod kámen. A právě v místech s larvami bylo možné najít velmi drobné zástupce mršníků rodu Sternocoelis.

Jsou to úžasní brouci se snad ještě úžasnější bionomií, o které se toho bohužel mnoho neví. Nacházeli jsme je na této lokalitě poměrně často a tak bylo možné alespoň trochu do jejich chování proniknout. Tito drobní brouci se nacházeli výhradně v místech s mravenčími larvami nebo v jejich těsné blízkosti. I přesto, že jsou oranžoví, nebylo vždy snadné je objevit. Často byli brouci ukryti v hromadě larev, jindy seděli přímo na larvách a pravděpodobně se nechávali krmit mravenci, nebo využívali zbytků potravy. Při vyrušení brouci okamžitě přitáhli nohy k tělu a stala se z nich úhledná kulička. Tato reakce je velmi účinná a pokud by brouka napadl nějaký mravenec, nedostane se mu na končetiny a nemá šanci broukovi jakkoli ublížit. Mravenci se snaží při vyrušení své larvy okamžitě odnášet do spodních vrstev mraveniště. Když máte štěstí, můžete vidět jak mravenec odnáší larvu na které sedí Sternocoelis. Několikrát jsem pozoroval jak mravenec uchopil přímo brouka a spěchal do mraveniště, pravděpodobně jej odnést do místa s larvami. Vždy to byla otázka několika málo vteřin než mravenec s broukem zmizel v mraveništi a tak jsem nestihl tento zajímavý moment vyfotografovat. Dalšími vzácnými zástupci čeledi Histeridae, které se nám podařilo v Maroku najít, byli mršníci rodu Eretmotus. Jsou nápadnější a větší než zástupci rodu Sternocoelis a nacházeli jsme je poměrně vzácně v hnízdech mravenců rodu Aphaenogaster. I tito brouci byli nejčastěji přímo v místech s uloženými mravenčími vajíčky. Myrmekofilní mršníci jsou neuvěřitelně bizarní a především v Australské oblasti můžete najít opravdové skvosty patřící do rodu Chlamydopsis.

U mravenců rodu Aphaenogaster se zde nevyskytují jen tito drobní mršníci, ale i velmi vzácný myrmekofilní drabčík Aleochara lackneri, která byla popsána teprve nedávno a patří mezi nejvzácnější palearktické drabčíky. Na rozdíl od mršníků rodu Sternocoelis se tito drabčíci vyskytovali nejčastěji na spodní straně kamenů pod kterými byla hnízda mravenců. Drabčíci se pohybovali velmi rychle a se zdviženým zadečkem se proplétali mezi mravenci. Někdy jsem pozoroval tyto drabčíky vbíhat do chodeb mravenců a pokud je chtěl člověk fotografovat musel si opravdu pospíšit. Navíc tento drabčík dorůstá velikosti pouze kolem 3,5 mm a tak je to opravdová fotografická výzva. Vždy se mi rozbušilo srdce, když jsem mezi mravenci objevil tohoto vzácného brouka. Bylo úžasné pozorovat jeho pohyb mezi mravenci, kteří jako by o něm vůbec nevěděli.

Výčet broučích rarit však není zdaleka ještě u konce. Jedním z cílů, který jsme si dali bylo nalezení vzácného drabčíka Lomechusa atlantica. Tento druh je velmi podobný našim zástupcům tohoto rodu a i on patří k velkým vzácnostem. Dle informací, které jsme měli, se má tento druh vyskytovat o mravenců rodu Formica, resp. u malého černého druhu, který na první pohled připomíná spíše zástupce rodu Lasius. Hledání tohoto druhu nebylo vůbec snadné, protože se zde hnízda mravenců rodu Formica vyskytovala poměrně vzácně. Obrátili jsme stovky kamenů, ale nakonec se na nás usmálo štěstí. Kolega narazil na ten správný kámen a mezi mravenci nalezl hned několik exemplářů. Najít tyto brouky mezi hemžícími se mravenci není až tak složité, protože jsou barevně výrazně odlišní. Důležitá je zde však rychlost, protože se brouci snaží co nejrychleji ukrýt do bezpečí hnízda. Někdy prohlížíte vnitřek hnízda, jindy spodní stranu kamene a není vzácností, že nějaký ten exemplář přehlédnete. Nález tohoto drabčíka nás všechny motivoval ke zvýšené aktivitě, ale není každý den posvícení a tak jsem si musel na svou Lomechusu počkat do druhého dne. Na lokalitě, kde jsme je viděli první den, jsem již nic nenalezli. Už jsem se vracel zpět, když jsem si všiml několika kamenů, které jsme dosud nezkoušeli obrátit. Kolegové se mi smáli, že tam určitě nice nebude, prý místo nic moc, kousek od vody atd. Já se nedal a po pár minutách jsem otočil kámen pod kterým byla kolonie hledaného mravence a v ní i několik vysněných brouků. Vidět Lomechusy pobíhat mezi mravenci je opravdu velký zážitek. Tito brouci jsou většinou velmi vzácní a nacházejí se poměrně zřídka. Mají velmi zajímavou bionomii a u nás se můžeme setkat se třemi druhy (Lomechusa emarginata, L. paradoxa a L. pubicollis).

Když jsme se bavili o Oukaimedenu, občas bylo skloňováno jméno Myrmoecia. Občas se ozvalo "tady jsou všude Tapinomy, tady musí přeci Myrmoecia bejt". Hnízd, která jsme prohlédli byla spousta. Když se úspěch nedostavoval, přestali jsme hnízda mravenců rodu Tapinoma bedlivěji prohlížet. Ale opět se potvrdilo, že když něco člověk nehledá tak to najde. Pod jedním kamenem s kolonií mravenců r. Tapinoma jsme objevili hned několik těchto úžasných brouků. Najít je mezi mravenci je však úkol pouze pro trénované oko. Brouci jsou to poměrně malí, černí a mezi stovkami mravenců sotva viditelní. Navíc se snaží stále někam ukrývat a tak je jejich objevení poměrně obtížné. Přesně určený druh Myrmoecie zatím nemáme, ale je možné, že se může jednat o zcela nový druh. Drabčíci rodu Myrmoecia patří mezi nejvzácnější palearktické brouky a ve sbírkách jsou zastoupeni poměrně zřídka. U nás se vyskytují tři druhy (Myrmoecia plicata, M. confragrosa a M. perezii) a to především v Českém středohoří a na jižní Moravě.

Sternocoelis berberus a mravenec r. Aphaenogaster

Mezi larvami jsou malé oranžové kuličky. Jsou to mršníci druhu Sternocoelis berberus

Velmi drobný mršník mezi larvami

Mezi mravenci a mršníky funguje vřelý vztah

Mršníci nejčastěji sedí na larvách mravenců

Když má člověk štěstí může pozorovat mravence jak odnáší larvu i s mršníkem do nitra mraveniště

Lomechusa atlantica

Lomechusa atlantica

Dalším zajímavým mršníkem je zástupce rodu Eretmotus

Velmi vzácný drabčík rodu Myrmoecia s mravenci rodu Tapinoma

Na zadečku mají drabčíci žlázy vylučující chemické látky na které mravenci velmi dobře reagují

Díky vzhledu není drabčík mezi mravenci dobře vidět

Mravenci rodu Aphaenogaster

Velmi vzácný drabčík Aleochara lackneri se svým hostitelem

Aleochara lackneri

Váš komentář k článku

Pište prosím jen komentáře, kterými se vyjadřujete k tématu. Políčka označená červenou hvězdičkou jsou povinná a bez jejich vyplnění nebude Váš text uložen v databázi. viz nápověda


*
*
81281822
*
:-) :-D :-| :-( ;-) ;-D :cool:
jan
Fantasticke fotky, klobouk dolu ;-)
Pavel Krásenský
Díky za komentář a návštěvu :-)
Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace