Fascinující řasníci
Vždy mě v přírodě fascinovali nejrůznější parazité a symbionti. Pár posledních let jsem poměrně dost času věnoval hledání řasníků, kteří parazitují na zemních včelách rodu Andrena. Letos se na mě konečně usmálo štěstí a prožil jsem tři hodiny ve společnosti těchto úžasných tvorů.
Zástupci řádu Strepsiptera (řasnokřídlí) patří mezi hmyz s dokonalou proměnou a v jejich vývoji najdeme stádium vajíčka, larvy, kukly a imaga. U nás žije několik druhů těchto drobných tvorů a díky skrytému způsobu života a velmi krátké době výskytu se s nimi v přírodě setkáme jen zřídka. Velmi zajímavé je, že se v některé literatuře uvádí, že jsou řasnokřídlí blízce příbuzní broukům. Vývoj se podobá vývoji majek. Samičky vyprodukují velké množství vajíček ze kterých se líhnou pohyblivé larvy a stejně jako u majek se vyšplhají na květ, kde čekají na včelu nebo vosu, a ta je odnese do hostitelského hnízda. V hnízdě larva vniká do nového hostitele. Vše probíhá často ukryto před našimi zraky a tak je opravdu fascinující alespoň jednu etapu života tohoto hmyzu pozorovat ve volné přírodě a zachytit ji fotoaparátem.
Samička včely několik okamžiků po opuštění svého hnízda. Na zadečku je patrný drobný oranžový výrůstek - samička řasníka.
Po několika minutách si včelu vyhlídl sameček řasníka, který za ní "utíkal" mezi stébly trávy.
Prvním předpokladem pro nalezení řasníků je samozřejmě objevení kolonie hostitelských včel. To je většinou první problém, protože obývají často místa o kterých byste to ani neřekli. Když už však takovou kolonii objevíte, musíte ji navštívit v ten správný čas. Řasníci se objevují jen v prvních teplých dnech roku, kdy se na svět derou první zemní včely. Bývají to opravdu max. dva tři dny s teplejším počasím, kdy se včely poprvé objeví na povrchu. První včely bývají velmi často silně parazitované a mezi zadečkovými články můžete objevit samičí puparia. S těmi se můžete při pozorném prohlížení včel setkat poměrně často. Pozoruhodné je, že ke kopulaci dochází přímo na tělech včel. Sameček řasníka je lákán feromonem vylučovaným samicí a tak není vzácností vidět jednu samičku v obležení několika samců. Pozorovat samce při kopulaci však není vůbec snadné. Dochází k ní jen v první teplejší dny roku a to hned po ránu. Vše se odehraje velmi rychle a po dvou hodinách je téměř po všem. V časných ranních hodinách jsou včely méně aktivní a tak je snazší řasníky objevit a fotografovat. Výhodou také je, že parazitované včely jsou poněkud méně aktivní, ale ne všechny.
Já jsem dostal typ na lokalitu přímo v Praze a moc děkuju Jakubu Strakovi, který se těmto tvorům již řadu let věnuje. Vyrazil jsem již brzo ráno a na místo jsem dorazil před půl osmou. Obloha byla jasná a teplota se držela někde kolem pěti stupňů. Prošel jsem se po lokalitě a pokoušel se najít výletové otvory včel druhu Andrena vaga. Jsou to atraktivní a poměrně velké zemní včely a najít jejich výletové otvory nedá zkušenému oku moc práce. Vzduch se začínal pomalu ohřívat a já jsem procházel vybraná místa a pozoroval, zda nespatřím vylézat nějakou první včelu. Po půl hodině se v jedné hromádce kypré hlíny objevila hlava hledané včelky. Slunce ji zahřálo a po pár minutách opustila svůj úkryt. První včela však nepřinesla úspěch, byla bez parazitů a tak jsem pokračoval v hledání. Asi po půl hodině jsem objevil další včelu, která již na zadečku nesla dvě samičí puparia. To byl pro mě signál věnovat se této včele víc a čekat zda si ji nenajde nějaký sameček. Uběhlo dalších pár minut a o několik decimetrů vedle jsem si všiml v trávě nějakého pohybu. Bylo ta další samička, a opět parazitovaná. Ale sameček zase nikde. Pozoroval jsem obě samičky a čekal, že se někde v jejich blízkosti objeví sameček přilákaný dávkou samičího feromonu. Vytrvalost růže přináší a za několik minut jsem zahládl přilétat prvního samečka. Nejdříve slétl asi 15 cm od jedné ze samiček a s naprostou jistotou směřoval k ní. Netrvalo to ani půl minuty a již seděl na včele a zahájil kopulaci. Neuvěřitelné bylo, že se včela ani nepokoušela ulétnou, jen se snažila nevítaného návštěvníka odkopnout zadními končetinami. To se jí však nepodařilo, sameček se schoval pod její křídla a v klidu se oddával páření. Akt trval asi 10 minut a potom sameček odlétl. Uvádí se, že po kopulaci samečkové poměrně rychle hynou, no nemají to snadné. Pozorně jsem prohlížel každý kousek louky a hledal další samičky. V průběhu tří hodin jsem pozoroval asi 15 samečků řasníků a asi 6 parazitovaných samiček zemních včel. Některé samičky byly i s parazity velmi aktivní, a když jsem se k nim přiblížil ihned odlétly. Na místě pak zbylo i více samečků, kteří se rozlétli po okolí.
Focení řasníků je splnění mého snu a jako milovník přírody si budu krásné chvíle ve společnosti těchto fascinujících tvorů dlouho užívat.
Konečně ji dohonil a díky chloupkům na spodní straně chodil se na ni vyšplhal.
Sameček se drží včely jak jen to jde a chystá se k páření.
Sameček nespadl ani ve chvíli, kdy se snažila včela popolétnout.