Již řadu let se v jarním období vydávám na jednodenní cestu na jižní Moravu. Tato nejjižnější část našeho území mi učarovala a velmi rád se tam vracím. Nejčastěji jezdím do okolí Břeclavi, avšak  tentokrát jsem se jel podívat více na východ, do malebné krajiny v okolí Hodonína, přesněji řečeno do PR Čejkovické Špidláky.

Vzhledem k tomu, že již tento pátek odjíždím na dvoutýdenní cestu na Sicílii, řekl jsem si, že vyrazím na jižní Moravu ještě před tím. Po budíčku v půl páté jsem nasedl do auta a v poklidu dorazil do 340 km vzdálené Čejče a odtud byl jen kousek do Přírodní rezervace Čejkovické Špidláky. Tato lokalita leží mezi Čejčí a Čejkovicemi v okrese Hodonín. Jedná se o zemědělsky nevyužívané kopce s  řadou velmi vzácných stepních druhů rostlin a živočichů. Na strmých stráních se můžete na jaře obdivovat porostům hlaváčku jarního (Adonis vernalis) a vzácnému kosatci nízkému (Iris pumila), který  zde kvete v celé škále barev od bílé až po sytě fialovou. Dalším vzácným druhem je katrán tatarský (Crambe tataria), který již z dálky upoutá svými velkými bíle rozkvetlými trsy. Roste tu i koniklec  velkokvětý (Pulsatilla grandis) nebo křivatec vstřícnolistý (Gagea transversalis).

Některé trsy hlaváčků byly neuvěřitelné.

Když jsem dorazil na místo hned jsem se šel podívat na místo s výskytem kosatců nízkých. Květů nebylo tolik, ale i tak jsem si mohl dopřát pohled na tento jihomoravský klenot. I přesto, že u nás na severu Čech byly hlaváčky jarní téměř odkvetlé, bylo k nevíře, že zde na  samém jihu našeho území byly v plném květu. Jaro je zde opravdu balzámem na duši. Všude kvetly ovocné stromy, sytá zeleň čerstvé trávy byla protkána nejrůznějšími květy a všude poletovala a pobíhala spousta  hmyzu.

Nejčastější byly fialové květy kosatců.

Ani fialová barva nebyla na květech stejná.

Čejkovické Špidláky jsou domovem pro celou řadu vzácného teplomilného hmyzu. V jarním období zde můžete pozorovat majky, nebo svižníky.  Když jsem tuto lokalitu navštívil před řadou let, byla zde spousta liščích nor ve kterých jsme nacházeli vzácné brouky jako například lanýžovníka Cholevinus pallidus, nebo hnojníka  Psammodius asper. Dnes však již byly nory opuštěné a najít tyto brouky není snadné. Lokalita je významná také výskytem kriticky ohroženého chrobáka jednorohého (Bolbelasmus unicornis), který patří  k broučím raritám. V létě se zde vyskytuje také vzácný střevlík uherský (Carabus hungaricus).

Ještě nerozkvetlý katrán tatarský.

Modré květy rozrazilů byly vidět již z dálky.

Tuto rostlinku se mi zatím nepodařilo určit. Na první pohled mi připomíná nějakou drobnou pomněnku.

Procházel jsem se po okrajích stepí a prohlížel trsy trav. Na stoncích trav vyrůstajících přímo z písku  posedávali kovaříci Dicronychus rubripes, kteří se v Čechách téměř nevyskytují a vyrazit za nimi musíte například právě na Moravu. Na samém úpatí jednoho z kopců byl malý písčitý úvoz, kde pobíhaly majky Meloe proscarabeus. Když jsem se kochal velkou samicí majky, zahlédl jsem u jedné dírky v písku nějaké pomalu se pohybující hmyzí tělo. Neváhal jsem a už jsem v ruce svíral zemní včelu. Zdála se mi nějaká malátná a jak mi velí má uzvědavost, juknul jsem jí na zdeček:o) Nejsem žádný úchylák, ale tušil jsem, že bych na něm mohl objevit nějakého toho parazita. Jaké bylo mé překvapení, když jsem na konci zadečku skutečně objevil dvě samičky některého z druhů řasníků. Škoda jen, že jsem tu nebyl dříve, kdy se rojí samci řasníků a páří se samicemi přímo na těle parazitovaných včel.

Hojní jsou zde v jarním období i nosatcovití brouci.

Tento kousek obnaženého písku mě zaujal a tak jsem jej začal pozorněji prohlížet. Za nedlouho jsem našel další zajímavé hmyzí obyvatele tohoto mikrohabitatu. V jedné spáře se ukrýval vzácný  střevlíček Callistus lunatus. Jeho tělo září neuvěřitelnými barvami a jako příslušník čeledi střevlíkovitých je i zdatným sprintérem. Když jsem ho fotografoval musel jsem být vděčný za každou  vteřinu, kdy se zastavil a rozmýšlel, kterým směrem se vydá aby se vyhnul tomu velkému pronásledovateli s tou divnou černou věcí.  Tento střevlíček se vyskytuje jen na suchých stanovištích s písčitým nebo vápencovým podkladem. Další překvapení čekalo o několik decimetrů vedle. Pod drnem trávy  se ukrýval vzácný chroustek hedvábný (Maladera holosericea). Je to teplomilný druh, který se živí kořínky rostlin.

Vzácný střevlíček Callistus lunatus.

Parazitovaná včela s dvěma samičkami řasníka.

Parazitovaná včela s dvěma samičkami řasníka.

Poměrně vzácný chroustek hedvábný.

Sameček chroustka hedvábného.

Pravděpodobně larva chroustka hedvábného.

Tyto larvy se živí kořínky rostlin.

Letos je na Moravě opět tzv. chroustí rok. Téměř na každém stromě můžete vidět desítky až stovky chroustů.

Čas však letěl a já pomýšlel pomalinku na cestu zpět. Ještě však nějaká ta hodina zbývala a tak jsem se jel podívat do jedné pískovny, kde se vyskytuje vzácný cvrček, přesněji řečeno pacvrček skvrnitý (Xya variegata). O něm a dalším zajímavém zástupci rovnokřídlého hmyzu se kterým jsem se při návštěvě pískovny setkal až v dalším samostatném článku.