Váleček český - český endemit

V české republice se můžeme setkat s celou řadu výjimečných živočichů a rostlin. Díky poloze ve středu Evropy se zde vyskytují jak druhy jihoevropské tak druhy severské, jak druhy teplomilné tak druhy chladnomilné. Není však mnoho druhů, které můžeme označit jako endemické, tedy druhů které žijí pouze na jednom malém místě, nebo v izolované oblasti. A právě jedním z Českých endemitů je drobný krasec Cylindromorphus bohemicus, který dostal i příznačné jméno - váleček český.

Tento nenápadný a drobný krasec žije pouze na Žatecku a v Pražské kotlině. V Praze se bude pravděpodobně vyskytovat na řadě menších izolovaných lokalit, to by byla spíše otázka pro kolegy specialisty na čeleď krascovití. Poměrně početné populace však žijí v okolí Žatce na několika stepních lokalitách. Vývoj tohoto druhu probíhá na kostřavě walliské (Festuca valesiaca). Ta se na řadě lokalit v nejbližším okolí Žatce vyskytuje poměrně často a pokud jde o xerotermní nebo stepní lokalitu, můžete na ní s velkou pravděpodobností objevit i tohoto krasce. Brouky můžete pozorovat od počátku května asi do poloviny června, kdy posedávají na živné rostlině.

Cylindromorphus bohemicus - váleček český - Téměř všichni krasci, které jsem objevil měli na zadečku pylová zrnka.

Cylindromorphus bohemicus - váleček český - Brouci při fotografování reagovali tak, že se okamžitě schovávali na opačnou stranu stébla.

Cylindromorphus bohemicus - váleček český - Občas se brouci rozhodli, že dost bylo fotografování a slezli až na zem.

Cylindromorphus bohemicus - váleček český - Jak vidíte, někdy prostě stébla překážela. Zde jsem několik minut pozoroval pár, které ne a ne usednout na otevřené místo bez rušivých stébel.

Cylindromorphus bohemicus - váleček český - Konečně fotografie s odraznou plochou. Ta dodá fotografovanému objektu plasticitu.

Cylindromorphus bohemicus - Takto sedící brouky není snadné fotografovat díky všudypřítomným stéblům trávy.

Pořídit fotografie tohoto krasce v jeho přirozeném prostředí však není vůbec snadné. Když pominu jeho malé rozměry (velikost 2-4 mm), tak hlavním důvodem je to, že krasci sedí poměrně skrytě na živné rostlině, často uprostřed drnu a při vyrušení rychle slézají ke kořenům a tak není možné je vyfotografovat. Tuto jejich vlastnost jsem znal již z dřívější doby a tak jsem se snažil hledat mladé rostlinky s pár listy, kde bych na krasce dobře viděl. Byla to opravdu detektivní práce. Desítky minut v pokleku, často v poloze plazmo, s očima na stopkách, kdy jsem prohlížel každý drn a hledal "dobře" sedící jedince, kteří by se dali vyfotografovat. A když už jsem nějakého objevil a přiblížil k němu svůj objektiv, brouk zareagoval tak, že se snažil ukrýt na druhou stranu stébla, což samozřejmě znemožňovalo jeho fotografování. Začal jsem používat různé triky jako např. ruku nataženou dopředu a simulující pohyb z druhé strany. Výsledkem mělo být to, že by se krasec přesunul na druhou stranu směrem k mému objektivu. Teorie byla jedna věc, ale ta praxe. Proto jsem se obrnil trpělivostí a asi po hodině jsem slavil úspěch s prvními fotografiemi. Abych fotografie ještě vylepšil, použil jsem malou bílou odrazku. No v první chvíli se to zdálo jako výborný nápad. Ale asi si dokážete představit jak bude působit na plachého brouka i malá bílá plocha. Opět pár minut boje, skrývání, nahánění a nakonec vytoužená fotografie s odraznou plochou.

Na stejné lokalitě žije i další krasec rodu Cylindromorphus a to druh C. bifrons. I tento druh se vyskytuje na kostřavě walliské a i on se vyskytuje především na Žatecku a v okolí Prahy. Oproti druhu C. bohemicus je mnohem štíhlejší a tak pokud máte oba druhy vedle sebe, není problém je odlišit. V přírodě je to trošku obtížnější a je potřeba mít oba druhy "nakoukané". I u tohoto druhu jsem musel absolvovat všechny peripetie spojené s fotografováním. Navíc díky velmi štíhlému tělu se byl krasec schopen zcela schovat na druhé straně stébla.

Cylindromorphus bifrons

Cylindromorphus bifrons

Cylindromorphus bifrons

Někdo by mohl namítat, že taková malá nudle, která není skoro vidět není zajímavá. Ale naopak. Tito drobní krasci jsou úžasní a užívám si každou sezónu, kdy je mohu pozorovat v jejich přirozeném prostředí na stepích v okolí Žatce.