Makro fotografie se změnila

V posledních měsících dostávám mnoho dotazů týkající se makrofotografie, resp. doporučeného vybavení a také dotazy na vznik některých fotografií, které lidé vidí na sociálních sítích. A protože je těch dotazů hodně, pokusím se svůj pohled sesumírovat v tomto článku. Hned na začátek musím napsat, že se makrofotografie viditelně změnila a stala se mnohem dostupnější a díky novým technologiím i mnohem snadnější. Možná si říkáte, že se přeci nemůže změnit, ale pokusím se vám to v článku vysvětlit a podat vám svůj subjektivní pohled na věc.

Asi před 15 lety byla komunita makro fotografů poměrně malá. Výběr fotoaparátů a makro objektivů nebyl nikterak velký, ale i přesto jsme měli z čeho vybírat. V současné době s příchodem nových technologií, a také s kvalitními fotoaparáty v mobilních telefonech, fotí snad úplně každý. V posledních letech mi dokonce připadá, že focení je spíše trend. Vidím to i ve fitku kam již několik let chodím. V posledním roce se tam najednou objevilo mnoho mladých lidí, kteří začali cvičit, protože jak mi říkají mé děti, je to prostě „trendy“. Podobně to vidím i s focením. Je skvělé, že lidé místo posedávání po hospodách běhají po lesích a loukách, i když někteří to určitě umějí krásně spojit dohromady. Navíc fotoaparáty jsou dnes dostupné asi jako nikdy před tím, myslím opravdu široký výběr. A s příchodem bezzrcadlovek se změnil i celkový pohled na focení a již se do něj nebojí jít ani lidé, kteří v minulosti o focení moc nepřemýšleli nebo nechtěli investovat nemalé finance do špičkových zrcadlovek. 

A protože fotí obrovské množství lidí, tak občas s nadsázkou říkám, že skoro vše je již nafocené a není v této době snadné zaujmout. V minulosti stačila pěkná fotka skákavky nebo mouchy a lidé ji obdivovali. Dnes s technikou, kterou máme, to není až tak velký problém a není snad nikdo, kdo by si třeba skákavku pěkně nevyfotil. A nutno říci, že rozdíly mezi fotografiemi se stále zmenšují. A není to tím, že by byli fotografové oproti minulosti lepší nebo horší. Dnes je prostě možné si pořídit spoustu užitečných pomůcek a techniku, která dělá skoro vše za nás. Například skvěle fungující difuzér nebo fotoaparát, který má v sobě zabudovaný, dnes velmi populární, focus stacking/bracketing. Všechny tyto věci nám usnadňují práci. Dnes se všude objevují například složené fotografie pavouků, a musím se přiznat, že je toho někdy na mě až moc, prostě je to pořád to samé. Důvod je jasný, fotografové si vybírají živočichy, kteří postojí, a těch zase tolik není. Navíc je vše fotografované pomocí blesku, a právě zmíněných difuzérů. Lidem začínají chybět nápady a snaží se zaujmout velkým zvětšením a dokonalým technickým zpracováním…ale to také není vše. Jako by se z fotografie začala vytrácet její umělecká hodnota. To samozřejmě neplatí pro všechny fotografy, je stále dost těch, kteří se dokáží na svět dívat trochu jinak, a to se pak odráží i na jejich fotografiích.

Lidé, kteří fotí makrofotografii dlouho, vědí, že jsme si museli na vše přijít sami. Sami jsme si vyráběli difuzéry, různé pomůcky, makro posuvy apod. Dnes si vše můžete pořídit, a právě to je důvod, že se najednou do makrofotografie vrhla spousta lidí, a to i ti, kteří se makrofotografii dříve nevěnovali. Samozřejmě důvodem je i ten neuvěřitelný svět drobných tvorů, kteří jsou všude kolem nás a nabízí nekonečné možnosti pro naše fotografické vyžití, a to v jakoukoli roční i denní dobu. Víte, dnes již není fotografie o fotkách, ale hlavně o objektech, motivech a nápadech. S dobrým vybavením prostě dobrou fotografii vyfotí skoro každý. Proto se na fotografie dívám velmi kritiky, možná více než kdykoli před tím. A právě na toto téma mi chodí spousta dotazů. Týkají se především toho, jak je možné některé fotografie vyfotit a zda bych mohl poradit jak na to. Nejde primárně o mé fotografie, ale nejčastěji o fotografie aranžovaných mrtvých bezobratlých. Lidé obdivují fotografie na sociálních sítích a ptají se, jak taková fotografie živého tvora mohla vzniknout, že to přeci nemůže jít…ano nemůže. Já jako entomolog někdy trpím, když vidím naaranžované brouky, mouchy, mravence, vosičky a jiné tvory, kteří jsou velmi často v nepřirozených pozicích, na nesmyslném podkladu a viditelně mrtvé (např. nepřirozeně postavená chodidla nebo tykadla, viditelné částečky prachu na těle a někdy také tzv. vyschlé oči). Zabití jakéhokoli tvora jen kvůli atraktivní fotografii považuji za nesmyslné, ale co víc, v mnoha případech jde o pouhé oblbování lidí, ač možná neúmyslné. Pokud už někdo takovou fotografii vyfotí, bylo by fér napsat, že jde o aranžovanou fotografii mrtvého zvířete, aby se lidé nemuseli lámat hlavu nad tím, jak je to možné, a proč to nejde mně. To se ale často moc nehodí, protože to nebude působit dobře a u řady lidí to fotografii „znehodnotí“. Pro mě jako makro fotografa mnohem důležitější věcí je, že vyfotit mrtvolu je přeci tak snadné. Máte čas na přípravu, můžete fotit doma v klidu a nikam nespěcháte. Můžete zkoušet světlo, nastavení, a když si doma vyladíte domácí studio, můžete sypat fotky jak na běžícím páse. Zvíře se nehýbe, nemusíte bojovat s neostrostí způsobenou pohybem zvířete nebo listu, na kterém sedí. Tyto fotografie považuji, aspoň já osobně, za téměř bezcenné. I když samozřejmě může jít o ukázku nějakého zajímavého druhu. Jediné, co oceňuji je příprava objektu pro focení, protože to není snadné a vyžaduje to určitou dovednost a kus trpělivosti. Nesmírně si proto vážím fotografů, kteří fotí živé tvory a užívají si krásy a strasti focení v přirozeném prostředí s modelkami, které nechtějí poslouchat a také těch, kteří dokáží přiznat, že jde o mrtvého aranžovaného a doma vyfoceného tvora, i když, jak jsem již psal, zabít nějaký druh jen kvůli focení a zisku „lajků“ mi nedává absolutně smysl.

A právě díky nárůstu makrofotografů, a samozřejmě nejen těch, se zvyšuje i tlak na přírodu. Velmi dobře je to vidět například u orchidejí a pak i u některých vzácnějších druhů ptáků, kde díky honbě za výjimečnou fotografií se ptačí druhy ruší a lokality se vzácnými orchidejemi dostávají na frak. Proto naprosto chápu mnohé přírodovědce, že nechtějí fotografům sdělovat místa, kde si mohou vzácnější druhy vyfotografovat. Sám jsem ve své entomologické praxi zažil mnohokrát chamtivost některých sběratelů, kteří byli schopni kvůli broukovi zničit vše, kde se daný druh mohl v budoucnu vyskytovat. A zde se dostávám k dalšímu „problému“ a to je fotografování zvláště chráněných druhů živočichů. Nikdy jsem nepatřil mezi fanatickém ochránce přírody, ale když už jsem věděl, že budu s nějakým chráněným živočichem manipulovat, bylo potřeba mít příslušné povolení a také se k němu chovat zodpovědně a šetrně. Ano, mnoho z vás si řekne, vždyť ten chráněný druhy je hojný, tak se přece nic nestane. Toto téma je složité a jak všichni, kteří se zabýváme ochranou přírody, víme, důležité je chránit ne jednotlivé exempláře, ale celý biotop, lokalitu, strom, prostě přírodu jako celek. Nicméně pokud je druh stále ve vyhlášce, neměli bychom s ním bez příslušného povolení manipulovat ani jej ohrožovat, například rušit v době hnízdění nebo přemisťovat na lepší místo kvůli atraktivnější fotografii. Namátkou jmenujme například rosničku, kudlanku, naše obojživelníky a plazy nebo dnes populárního dudka chocholatého. 

Mnoho dotazů se také týká vybavení. Pokud jste byli na mém kurzu, jistě víte, že jsem vždy říkal, že na značce nezáleží. Vše je v rukou fotografa. A tvrdím to stále. Vždy záleží na tom, co člověk od fotografování očekává. Zda si fotí pro zábavu, pro vědecké účely, chce se účastnit fotografických soutěží, rád fotografie vystavuje nebo jen sbírá „lajky“ na sociálních sítích. A když „lajky“ nejsou, je něco špatně…ale ono není. Foťte pro zábavu, své potěšení, a pokud se fotografie někomu líbí, je to skvělé. Znám množství dobrých fotografů, kteří mají úžasné snímky a těch „lajků“ sbírají velmi málo, protože je moc lidí nezná a jejich fotky nemají takový dosah, a to i přesto, že jsou na sociálních sítích již velmi dlouho. Ale zpět k technice. V poslední době jsem dostal několik zpráv, kde se mě lidé ptají, zda se dá fotit dobrá makrofotografie jen s Olympusem. To je samozřejmě úplný nesmysl. Podívejte se zpět, kolik krásných fotografií v minulosti bylo, a to napříč všemi značkami. Olympus má skvělé marketingové tahy a ostatní výrobci by se od něj mohli učit. Dokáže dokonale propagovat své výrobky, vše si můžete vyzkoušet atd. A samozřejmě nabízí velmi kvalitní fotoaparáty a také objektivy, které si často i díky malým rozměrům získaly mnoho fotografů. Uvědomte si, že například dnes velmi populární makro objektiv Olympus M.Zuiko ED 60mm F2.8 macro byl uveden na trh už v roce 2012 a až posledních pár let se o něm více mluví. Pamatuji si, že na jednom z mých kurzů v roce 2013 jej měl jeden účastník a všichni jsme se divili jaké má vlastnosti a jaké má v kombinaci s malým čipem zvětšení. Bezzrcadlovky Olympus mají i řadu skvělých funkcí a vychytávek, které jiné značky nenabízejí nebo je nabízejí až u nejnovějších modelů. Pokud budeme brát v úvahu, co vše nové fotoaparáty a objektivy Olympus nabízejí, je to v současné době asi to nejvšestrannější a nejlepší co v makrofotografii můžete mít. Proto také mnoho makro fotografů používá právě tuto značku. On totiž ten fotoaparát dělá skoro vše za vás. Já sám fotím fotoaparáty značky Canon, ale pokud firma nepřijde s něčím novým na poli makrofotografie, určitě má smysl aspoň v rámci makra přejít ke konkurenci. Sám v muzeu používám služební Olympus řady OM, a i když se mi s ním fotí dobře, mám výhrady například k obrazovému výstupu a také k práci při horších světelných podmínkách, a v neposlední řadě i šumu při vyšších ISO. To však u novějších modelů již tak úplně neplatí. Naopak velmi frustrující je například u značky Canon, a nejen u ní, že není možné používat funkci skládaného makra současně s bleskem, to je opravdu velmi smutné. Nicméně opravdu záleží jen na vás, jaký fotoaparát si pro makrofotografii zvolíte. Navíc vždy říkám, že zvětšení do 2:1 je pro běžnou makrofotografii úplně dostačující a takového zvětšení dosáhnete u všech známých výrobců, a to buď továrně vyráběnými objektivy nebo za použití mezikroužků nebo velmi oblíbených makro předsádek Raynox. Pak záleží, co chcete fotografovat. Zda potřebujete od objektů dostatečný odstup, super rychlé a přesné ostření nebo fotíte většinou bez blesku a v horších světelných podmínkách. A možná na závěr tohoto odstavce doplním, že nové fotoaparáty a funkce jako například focus stacking/bracketing nám fotografování pouze ulehčují, stejných výsledků dosáhnete i jinými způsoby, jen to není tak pohodlné a fotograf se musí trochu více snažit. Osobně velmi často využívám i tento „zastaralý“ postup, protože i ten má své výhody. Nicméně doba je taková, že se výrobci snaží udělat fotoaparáty tak, aby dělaly téměř vše za nás, a mnoho fotografů nerozumí ani základním pravidlům a tomu co se ve fotoaparátu vlastně děje a proč snímek vyšel tak, jak vyšel. 

Určitě si někteří z vás teď říkáte, že to není vše. Samozřejmě, že není. Velmi důležitou věcí, dnes již nepostradatelnou, je práce s grafickými editory a dalšími programy na úpravu fotografií. I zde se výrobci snaží fotografům a grafikům práci ulehčit, což se jim velmi daří. Použití vyššího ISO již není tak rizikové, protože fotografii odšumí řada programů a to opravdu velmi kvalitně. Navíc je tu doba umělé inteligence (AI), která dokáže divy. Dokáže redukovat šum, ale hlavě do fotografií doplňovat objekty nebo je dokonce vytvářet nebo dopočítávat jejich části. To se samozřejmě velmi hodí, protože dříve se vše dělalo ručně. Mně vůbec použití AI nevadí. Naopak obdivuji ty, kteří dokáží vytvořit nějaký obraz a jako předlohu použijí například svou fotografii. A musím říci, že některé se mi opravdu líbí. Na druhou stranu i zde je fér na nějaké větší zásahy do fotografií upozorňovat a přiznat je. Pokud zásah ve fotografii doplní například chybějící část listu nebo větve, tak v pohodě. Pokud pro vylepšení a zatraktivnění fotografie přidáme například suchý strom, lepší a dramatičtější mraky, krásně zasněžené vrcholky hor nebo vylepšíme pozadí, tak zde by už úpravy měly být zmíněné. I když samozřejmě ani proti těmto úpravám nic nemám, pokud se přiznají. Otázkou ale pak je, zda se jedná ještě o fotografii nebo jiný druh uměleckého díla.